V Londýně se chystají postavit nový mrakodrap, který bude jen o kousek nižší než Shard. Ten se tyčí do výšky 310 metrů.
Na rozdíl od této budovy postavené tradiční technologií má být nová dominanta vybudována s pomocí dřevěné konstrukce. Stala by se nejvyšší dřevěnou stavbou světa.
Projekt Dubovej věže – Oakwood Tower – zpracovala firma PLP Architecture a fakulta architektury Cambridgeské univerzity. Půjde o experiment v rámci dřevěných staveb, který odpovídá současnému příklonu k dřevěným konstrukcím.
Odborníci v této technologii vidí budoucnost, protože prý díky ní vznikají nejen snadněji a cenově dostupnější stavby, ale také objekty, v nichž se lidé cítí spokojenější. Dřevo je podle nich odpovědí na otázku, jak vytvářet ekologicky vyhovující města, tvrdí stanice CNN. Oakwood Tower by měla mít 80 pater a tyčit se do výšky 304 metrů.
Architektonický svět se zabývá intenzivněji výškovými dřevěnými stavbami již pět let. Některé z nich již vznikly, jiné jsou teprve ve fázi plánování. V roce 2012 byl nad přístavem v Melbourne postavený Desetipatrový dřevěný obytný blok Forte, který měří 32 metrů. Do roku 2014 byl nejvyšší dřevěnou stavbou světa, ale pak ho o čtyři patra převýšil dům postavený v centru norského Bergenu.
Od loňska stojí v londýnské čtvrti Shoreditch 33-metrový bytový dům, na jehož stavbu byla použita vícevrstvá laminátová konstrukce. V Kanadě začali touto technologií stavět studentské ubytovací zařízení, které má mít 18 pater a tyčit se do výšky 53 metrů.
Důvod, proč se architekti začínají odvracet od betonu a oceli ke dřevu, tkví podle CNN v nové technologii, která dává dřevěným konstrukcím mimořádnou pevnost.
„Existuje mnoho nových materiálů ze dřeva použitelných na stavbu konstrukcí domů,“ řekl Michael Ramage, který pracuje ve výzkumném oddělení univerzity v Cambridge. Příkladem je vícevrstvý laminát, který tvoří několik dřevěných vrstev poskládaných křížem a slepených nehořlavým lepidlem.
Ještě více než laminát ale Ramagea zajímá bambus, který se používá ve stavebnictví v Asii již staletí. „Snažíme se bambus technicky zpracovat. Řežeme kvádry ze stěn vystavěných z bambusových tyčí a slepujeme je do velkých desek. Získáváme tak něco, co je podobné dřevěným stavebním blokem, ale je to pevnější než dřevo, „řekl Ramage.
Kevin Flanagan, který pracuje v PLP, řekl, že si umí představit, že se v budoucnu bude ve stavebnictví používat geneticky modifikované dřevo, které umožní stavbu výškových budov.
Dřevěná architektura vyvolává pochopitelnou otázku o hořlavosti. Ramage tvrdí, že Oakwood Tower, která má stát v blízkosti kulturního centra Barbican v londýnském centru, překoná odolností proti požáru betonové budovy.
„Stavební dřevo nehoří způsobem, jak si to lidé představují. Velké požáry Londýna a Chicaga způsobilo vznícení velmi malých kusů dřeva. Rozměrné dřevěné bloky je těžké podpálit, „řekl.
Flanagan poukázal na pozitivní vliv dřeva na člověka. „Lidé se v dřevěných stavbách cítí uvolněně, spojují dřevo se zelení a líbí se jim to,“ řekl.
Rakouská studie z roku 2009 porovnávala chování žáků ve čtyřech různých třídách – dvě měli dřevěné podlahy a stropy, další dvě podlahy pokryté linoleem a stěny plastovým obkladem. Děti, které se učili v „dřevěných“ třídách, byly uvolněnější a lékaři u nich naměřili nižší srdeční frekvenci.