Kudrania trojcípá je všestranná dřevina. Uplatní se ať už v užitkové zahradě, ale i jako okrasná solitérní rostlina. Dá se také vysadit do živých plotů, pro které je velmi vhodná. V chladnějších lokalitách, kde dochází k dřívějšímu opadávání listů, jsou zářivě červené plody visící na holých větvičkách velká atrakce.
Chuť plodů
Stává se, že dříve, než kudrania trojcípý přinese úrodu, několik období po sobě nezralé plody shodí. Je to její přirozená vlastnost. Ovoce dozrává na podzim v říjnu až listopadu a zralé má atraktivní červenou až bordovočervenú barvu se šťavnatou sytou červenou dužinou, která připomíná rozřezanou jahodu. Uvnitř plodů se nachází 3 až 6 malých semínek. Zatímco jsou plody tvrdé, jsou nejedlé a roní bílou mízu. Po dozrání a zejména změknutí se u nich plně rozvine jejich typická chuť, vzdáleně připomínající dýni. Konzumují se čerstvé, sušené nebo se používají k přípravě jídel i dezertů. Vařením a kombinací s jiným ovocem se jejich chuť zjemňuje. Extrakcí se z plodů dá připravit vynikající džus. V lednici vydrží čerstvé několik dní.
Pěstování
Kudrania potřebuje teplé a slunné stanoviště a podobně jako moruše vyžaduje minimální péči. Dá se pěstovat v různých klimatických pásmech. Dobře snáší i větrné stanoviště a teploty do – 28 ° C. Vyhovují jí půdy chudé na živiny a je tolerantní na sucho. Nejlépe se jí daří v teplé, dobře odvodněné půdě. Na konci května se doporučuje aplikace dávky hnojiva s vyváženým složením dusíku, fosforu a draslíku (10: 10: 10). Samčí a samičí rostlina se sázejí spolu do jedné jámy. Vzdálenost mezi nimi by měla být 30 cm.
Řez je třeba provést tak, že samčí rostlina se seřízne na 25% původní velikosti a samičí pouze na 75%. Nejsnáze se pěstuje ze semínek, ale může trvat i deset let, než zarodí. Semínka je nutné po vyjmutí z plodů co nejdříve vysít nebo je do jara stratifikovat. Čas klíčení při optimálních podmínkách je 21 dní. Nejčastěji se však rozmnožuje odkopky nebo řízkováním z měkkého dřeva, zrušenými uprostřed léta. Vhodné je použití kořenového stimulátoru na lepší tvorbu kořenového systému. Existuje možnost štěpování na podnož maclura pomifera. Rostlina je mohutnější a kompaktnější a získáme i rychlejší a bohatší úrodu. Roubováním nedochází k šíření odnoží.
Léčivé účinky
Stromy v jejich domovině pěstují nejen pro plody obsahující cenné antioxidanty, ale i pro kořeny, kůru a listy. V tradiční čínské medicíně extrakty z nich používají při léčbě příušnic, tuberkulózy či ekzémů. Rostlina má i protizánětlivé účinky. Odvar ze sušených plodů působí proti hypertenzi a urychluje hojení pohmožděnin. Moderní medicína využívá látky z rostliny v boji proti rakovině, léčbě aterosklerózy, Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby.