Poměrně malý a velmi nepravidelný pozemek se díky zahradní architektce proměnil přesně podle gusta majitelky na romantický a optimistický květinový ráj.
Květy jsou odjakživa láskou naší hostitelky a jak sama říká, k životu je jednoduše potřebuje. Dříve, než se přestěhovali do nového domu na venkově, její balkon v panelákovém bytě praskal díky letničkám doslova ve švech. Na cestách po italských a francouzských regionech, kam manželů zavlála práce vinaře, si zamilovali levandule, růže a nízké tvarované živé ploty. Typická jižanská kuchyň jejich zas přivedla k zájmu o různé kořeněné bylinky. To vše tu dnes najdete. Vraťme se však o šest let zpět, když se příběh zahrady právě začínal.
SEN V troskách
Majitelé si na stavbu domu vyhlédli lokalitu blízkou městu a začali hledat stavební parcelu. Podařilo se jim zakoupit zadní část dlouhé užitkové zahrady, přičemž museli několik vzácných metrů čtverečních obětovat na příjezdovou cestu. Po dokončení stavby zbylo z pozemku na zahradu dost málo. Poměrně malý a velmi nepravidelný pozemek se díky zahradní architektce proměnil přesně podle gusta majitelky na romantický a optimistický květinový ráj. Největší byla ploška před vstupní jižní fasádou, užší pás lemoval dům ze západu. Možnost realizace stěžovali i přítomné inženýrské sítě a dva nepřehlédnutelné a nevzhledné poklopy. Jeden od kanalizace, druhý od studny. To vše spolu s nepravidelnými okraji pozemku vyvolávaly v majitelce vážné obavy o budoucí vizáži zahrady. Nedokázala si představit, co pěkné by tu vůbec mohlo vzniknout. Její sen o velké a krásné „zelené obýváku“ se zdál v troskách.
Sedla si
Naši hostitelé pozvali několika zahradních architektů. Požadavků měli několik. Oddělit se od sousedů živými ploty, umístit krb, pískoviště a bylinkovou zahradu. Stejně důležité bylo poprat se se zmíněnými nedostatky. Netypickou podmínku měl pan domácí, ve výsadbách si nepřál ani jeden jehličnatý strom či keř. Jednou z pozvaných byla na doporučení kamarádky i Zuzana Klučárová. Když později představila první skici, majitelka si výsledek hned věděla představit. Celkem ulahodila i výběrem rostlin. Její návrh byl oproti ostatním promyšlenější a nabízel i hlubší myšlenku. Do návrhu dokázala velmi elegantně zapracovat i zmíněné nedostatky. Takže bylo rozhodnuto.
Sochařské dílo
Zahradní architektka majitelů navedla i na osazení sochařského díla. Vybrala něj slunné místo blízké vnějšímu sezení a dobře viditelné i z interiéru. Spolu oslovili a navštívili sochaře Tomáše Polonského. Jako motiv zvolili slunce, které symbolizuje optimismus a silnou pozitivní energii. Na podstavci najdete hroznové střapce připomínající manželovo vinárčení. A navíc, bez teplých paprsků by ani víno nemělo tu správnou aroma. Přesnému osazení předcházely zkoušky s maketou, kterou umělec vyrobil pro tento účel. Přímo v terénu ji umisťovali na vytypované místa, dokud nenašli to nejlepší. Hotový originál vytesaný z Kralického pískovce je ta pomyslná třešnička na dortu a dotváří zvolený sluneční a optimistický charakter zahrady.
Náročnější údržba
Tvarované keře zde nemají pouze funkci plotu oddělujícího hranice pozemku, ale slouží i jako ozdobný a prostorových prvek. Najdete zde hned několik různých druzích v různých výškách. Vysoký živý plot tvoří z jedné strany habry, z druhé vždyzelená hlohyně. Pod kruhovou linii a čtverec se podepsal drobnolistý zimostráz a ptačí zob. Kulovité tvary zas kreslí Tavola, bobkovišeň a zimostráz. Aby se zvolené linie udržely ve formě, je nutný pravidelný řez jednou za měsíc. Údržbu provádí zahradnická firma. Výsledná podoba zahrady se nese v romantickém duchu. Převládají růžové a červené odstíny, kterým sekundují modré tóny. Za tento efekt jsou zodpovědné zejména pokryvné či popínavé růže, oblíbené plamínky a levandule. Červenou do prostoru přinášejí svými listy ruj a okrasná jabloň. Nejpestřejší divadlo zažívají majitelé na podzim.
Při příjezdu na pozemek mě uvítal nerovný a po stavebních pracích dost zničený terén s chybějící ornicí. Poměrně malá plocha, přibližně 450 m2, byla navíc popretínaná inženýrskými sítěmi. Oříškem bylo i zakomponování nepěkných poklopů. Nakonec se staly součástí kamenných chodníčků, kde nepůsobí rušivě. Hlavní myšlenkou kompozice je motiv soustředných výseků kružnic. Jejich střed a příslušný půlkruhový záhon se nacházejí v rohové části dvoupodlažní hmoty domu. Chodník od vstupu do obývacího pokoje vede po kruhové linii k terase s krbem. Druhým chodníkem se majitelé dostanou ke studni a schovaným technickým detailům, jako je například závlaha. Motiv kruhu dále podporuje i linie stříhaného živého plotu šířící se od krbu. Ta zároveň vymezuje hranici mezi trávníkem a záhonem. Při umístění sochy jsme brali v úvahu pohled z interiéru. Menší, západní část zahrady je situována vedle domu. Je laděná komornější, s méně nápadnými prvky. Ačkoliv zde není žádný jehličnan, o zelené tóny v zimě není nouze. Nachází se zde poměrně hodně neopadavých listnatých druhů.