Při koupi bytu si většinou zvykneme všímat jeho dispozici, orientaci světových stran, či možnosti parkování a dostupnost občanského vybavení. Odborníci ze společnosti ISOVER však upozorňují, že při rozhodování je třeba se zaměřit na komfort, tedy na to, jak je v příbytku řešeno světlo, teplo a hlučnost.
Komfort bydlení by měl být klíčový parametr při výběru nemovitosti. Kromě tepelné pohody a dostatku světla se do popředí stále více dostávají i akustické vlastnosti obydlí.
Pohodlí díky teplu
Úspory nejsou všechno.Projektový specialista ze společnosti ISOVER připomíná: „Klíčové prostředky pro vytvoření optimálního pohodlí bydlení jsou čerstvý vzduch, příjemné teplo, denní světlo a tiše bez rušivých hluků, čili mluvíme o multikomforte sestávajícím z více parametrů“. Pokud jde o teplo, ideální hodnota v bytě by se měla pohybovat mezi 19 až 21 ° C, v ložnici postačí i 18 ° C. Důležitá je i vlhkost, která by měla dosahovat 45 až 55 procent, nikdy by však neměla přesáhnout 60 procent. Vyplývá to z doporučení mezinárodní studie Healthy Homes Barometr .
Mnozí se snaží ušetřit nejen při vytápění, ale například i tím, že během zimy prakticky vůbec nevětrají. Přitom stačí jen dvakrát až čtyřikrát za den otevřít okno na pár minut, což zajistí výměnu vzduchu při minimálních energetických ztrátách. Mělo by se tehdy vypnout nebo ztlumit vytápění. Častým negativním jevem, který se vyskytuje v chladných interiérech se zvýšenou vlhkostí jsou plísně. Přirozeně je likviduje dostatek čerstvého vzduchu, správná teplota a přiměřená vlhkost. Minimální tepelné ztráty a vnitřní tepelnou pohodu pomohou dosáhnout správně zvolené izolační materiály. Například šedý polystyren nebo skelná minerální vlna mají velmi nízkou tepelnou vodivost a při obvodové stěně, resp. šikmé střeše mohou snížit tepelné ztráty o více než 50%.
Nezanevřete na denní světlo
Důležitý parametr pro příjemné bydlení je dostatek denního světla , které má vliv na náladu, výkonnost i zdraví. Ovlivňuje spánkový rytmus, metabolické procesy i celkovou psychiku člověka. V současnosti lidé tráví většinu času v uzavřených prostorách a zůstávají vzhůru i po setmění, takže často používají umělé světlo. Podmínkou pro dosažení optimální světelnosti jsou kvalitní trojsklené okna, které pustí dovnitř dostatek světla, ale zároveň zabraňují úniku tepla. Tzv. termální zasklení má velký význam zejména při nízkoenergetických domech. „Při montáži je důležité dát pozor na to, jak je okenní rám napojen na vzduchotěsnou rovinu,“ radí balení. Pokud je okno kvalitně vyrobené a zabudované, teplota při něm by neměla být nižší než v jiné části místnosti.
Je třeba myslet i na zastínění, aby se v létě pokoje nepřehřívaly, ať už formou speciálních ochranných fólií nebo žaluzií. Aby byla místnost dostatečně prosluněná, měli by okna zabírat alespoň desetinu plochy místnosti, resp. do 40 procent plochy jižní fasády. Velká okna je vhodné doplnit úsporným LED osvětlením, které i po setmění umožňuje co nejvěrněji simulovat reálné barvy denního svitu. Přirozené denní světlo je dnes možné pomocí světlovodů přivést i do prostorů bez oken, jako jsou koupelny, chodby, předsíně či schodiště.
Kudy útočí decibely
Zejména v centrech měst av blízkosti zdrojů dopravního a průmyslového hluku je důležité dbát nejen na tepelněizolační vlastnosti oken, ale i na jejich neprůzvučnost, na kterou má vliv druh a tloušťka použitého skla, vzdálenost mezi tabulemi, aplikace protihlukových fólií či přítomnost speciálních plynů v meziprostorech. U oken s trojsklem představuje index neprůzvučnosti 33 až 34 decibelů, s využitím protihlukové fólie lze dosáhnout i více než 40 decibelů, což už je hodnota, která ochrání i obydlí v blízkosti hlavních silničních tahů, železnic či letišť.
Nadměrná hlučnost v bytech patří k běžným problémem, který se po nastěhování jen velmi těžko a nákladně odstraňuje. Proto se nevyplatí šetřit při výstavbě právě na akustických parametrech stavby a akustických řešeních. Nejrychleji odhalí úskalí akustiky obyvatelé bytů sousedících se schodištěm, výtahem nebo vchodem do domu. Často se zapomíná na izolaci podlah a mezibytových stěn. Normy se sice dodrží, ale na klidné bydlení to stačit nemusí. Častokrát přitom stačí vybrat materiál s požadovanými vlastnostmi a nemyslet jen na jednu funkci.
Akustický certifikát
Akustika vnitřních konstrukcí patří mezi nejčastěji reklamované věci v nových bytech. Je to způsobeno tím, že projektování s nejnižšími normativními hodnotami se stalo nepsaným standardem. Proto se začíná uvažovat o zavedení akustického štítku budovy, který by měl přispět k používání účinnějších protihlukových konstrukcí. Před časem se to událo iv oblasti tepelné ochrany po zavedení průkazů energetické náročnosti budov, což projektanty přimělo začít navrhovat kvalitnější tepelné izolace.
Analogicky jako při hodnocení tepelné ochrany by i akustický štítek přesně definoval parametry nemovitosti, jako je kročejová hlučnost, zvuková izolace vnitřních stěn, prostorová akustika, hluk vznikající na technických zařízeních a podobně, přičemž by byly odstupňované do tříd. Například písmenem A by se označovali akusticky vysoce komfortní budovy a písmenem F ty nejhorší. Každý by si tak ještě před koupí mohl ověřit akustické parametry nového obydlí, čili jakou kvalitu si za své peníze kupuje.