Zelené travnaté kštice zdobí střechy skandinávských domů již několik staletí. Vegetační střechy mají několik benefity, díky kterým si našly místo i v moderní architektuře.
Návrat k přírodě 1 m2 zelené střechy pohltí stejné množství CO2, jaké vyprodukuje běžné auto během 80 km dlouhé jízdy. Jsou tedy vhodné nejen na snižování koncentrace CO2 v ovzduší, ale mají i schopnost absorbovat částečky znečištěného ovzduší (smog, těžké kovy apod.). Na rozdíl od klasických střech, ty zelené zachycují dešťovou vodu, což odlehčí kanalizační systémy v zastavěném prostředí, které často při extrémních deštích nestíhají odvádět všechnu vodu, a zároveň díky přirozené biofiltrací zabraňují, aby se kontaminované a toxické látky dostávali zpět do vodních toků.
Přírodní izolant Kromě toho, že zelené střechy chrání zabudované střešní materiály před poškozením a povětrnostními vlivy, což prodlužuje jejich životnost, plní i funkci protihlukové bariéry. Co se týče energie, téměř o čtvrtinu snižují náklady na vytápění av létě dokáží ušetřit až 75% nákladů na klimatizaci.
Pozitivní vliv Je všeobecně známo, že zeleň má pozitivní vliv na psychiku. Pochozí vegetační střecha může například ve městě sloužit jako veřejný park. Rovněž výhled z okna rodinného domu na garáž se zeleným "kloboukem" je příjemnější než na klasickou krytinu. Přítomnost zelené střechy se pozitivně projeví i na tržní hodnotě budovy, na níž je realizována.
Podle toho, jakou zeleň pěstujeme na střeše, rozlišujeme dva typy zelené střechy.
Intenzivní zelená střecha
Je určena pro pěstování široké škály rostlin – od trav a trvalek až po okrasné dřeviny a stromy. Jde o pochozí typ střechy, kde lze trávit volné chvíle například na pohodlném zahradním lehátku. Substrát je hrubší (minimální tloušťka je 15 cm). Jelikož si vyžaduje pravidelnou péči, je vhodné zakomponovat do ní i pár dlážděných ploch.
Extenzívní zelená střecha
Rostlinnou základnu extenzivní zelené střechy tvoří zejména rozchodníky, byliny, různé druhy trav rozrůstající se spíše do šířky, které nemají příliš velké pěstitelské nároky. Taková střecha není pochozí nebo jen omezeně. Výhodou je, že rostliny nepotřebují zavlažování (pouze v obdobích sucha), vystačí si s dešťovou vodou. Tloušťka substrátu je 7 až 10 cm. Jde o konstrukčně i finančně méně náročný projekt, který je vhodný například na střechu garáže či zahradního domku.
"Ulice a střechy mají být zalesněné." Tuto a podobné myšlenky propagoval tak trochu excentrický a všestranně nadaný umělec, zanícený ekolog a architekt Friedensreich Hundertwasser (1928 – 2000). Jeho nejznámější stavbou je Hundertwasserhaus ve Vídni. Ikonická budova je skloubením jeho světonázorů a umělecké tvorby – typické jsou pro ni chaotičnost, nerovné linie výrazná barevnost (jako na jeho obrazech). Nezapřel se ani jako ekolog – již beztak pestrobarevnou fasádu oživuje zejména během sezóny bujná zeleň stromů a keřů.
Zakládání extenzivní vegetační střechy systémem Urbanscape
Na začátku je třeba střechu důkladně zamést. Důležité je zkontrolovat, zda není poškozená hydroizolace, která zajišťuje vodotěsnost.
Na ochranu hydroizolace proti prorůstání kořeny třeba na střechu položit kořenovou membránu, která se napevno upevní, aby ji nezvedal vítr.
Celou plochu střechy třeba pokrýt odvodňovacími pásy (musí se překrývat, být bez spár) tak, aby bílá textilie byla nahoře.
Na odvodňovací pásy se rozprostřou baly substrátu. Jejich okraje musí k sobě co nejtěsněji přiléhat.
Na substrát se začne od středu střechy rozprostírat bal vegetačního krytu (tvoří ho rozličné druhy rozchodníků).
Na odvodňovací žlaby se nasadí síťky. Tento systém lze aplikovat na střechy do sklonu 15 °. Pro správnou funkčnost je vhodné ponechat realizaci na odborníky.