Bazén v kostce

0
6

Exteriérové bazény si získávají stále větší oblibu. Jsou častou motivací rodinných setkání, umožňují příjemný relax v domácím prostředí, aktivní využívání volného času plaváním, které upevňuje zdraví a přispívá k hodnotnému životnímu stylu.

Exteriérové bazény se obvykle staví do hloubky 90 cm, na plavání se doporučuje hloubka od 100 do 120 cm. Minimální rozměry jsou 3 × 6 m. Výstavba vyžaduje projektovou dokumentaci, realizace je závislá na kvalitě materiálů a správného technologického postupu.

Mezi běžné konstrukce zapuštěných bazénů patří montované bazény se stěnami z kovových nebo plastových panelů a betonovým dnem, monolitické bazény z plastu nebo laminátu, dále bazény s betonovou nebo železobetonovou vanou a nerezové svařované bazény.

Základní zásada zní: bazén napouštějte pitnou průzračnou vodou. Vaše zdraví při koupání, jakož i bazénovou vodu vám pomohou ochránit kvalitní dezinfekční prostředky, přípravky proti tvorbě řas v součinnosti s filtrací vody (jde o mechanický čistící proces, který zabezpečuje pročištění vody čerpadlem, jakož i potřebnou cirkulaci vody).

Doporučená hodnota pH bazénové vody je od 7,2 do 7,6. Nižší hodnota způsobuje korozi kovových částí bazénu, vyšší je agresivní pro lidský organismus. Hodnotu pH se doporučuje testovat jednou týdně pomocí testovacích proužků – buď jejich namočením do vody v bazénu, nebo do vzorku s přidáním chemikálie, která změní její barvu. Výsledek porovnáte s barevnou stupnicí, která je součástí testovací soupravy. Narušenou optimální hodnotu pH můžete zpozorovat i pouhým okem – voda je zakalená nebo zapáchá.
Základní údržba vody spočívá i v pravidelném odstraňování hrubých nečistot z vody, jakož i ze stěn a dna bazénu. K tomuto účelu slouží síťky, kartáče a vysavače. Dosáhnout doporučenou teplotu vody v bazénu (25 až 28 ° C) vám mohou pomoci výměníky tepla, plynové nebo elektrické ohřívače, případně solární ohřev. Nejběžnější způsob dezinfekce vody v bazénu je chlorem – buď tekutým, nebo ve formě tablet. Další možnost je ozonizace. Zatímco chlor má vyšší a delší účinnost, výhodou ozonu je, že nezapáchá. Méně známý způsob dezinfekce je ionizace, při které se používají nejčastěji ionty stříbra a mědi. Tuto úpravu bazénové vody je nutné aplikovat z důvodu likvidace plísní, bakterií a jiných virů. Zabráníte tak přenosu infekcí a nákaz.

Údržba zahradního bazénu má tři hlavní fáze: jarní příprava na letní sezónu, pravidelná péče během provozu v létě a zazimování. Jarní příprava spočívá zejména v kontrole elektrických zařízení bazénu (rozvaděčů, jističů, proudových chráničů a podobně), které když přes zimu zkorodují nebo oxidují, způsobují během letního provozu nemalé poruchy a následně i finanční škody. Bazén po zazimování třeba odkrýt a vyčistit – větší nečistoty mechanicky, vápenaté usazeniny a mastnoty chemicky. Filtrační zařízení, čerpadla a potrubí se odvodňují na konci sezóny, aby v nich v zimě nezamrzla voda a aby nepraskly. Odborníci doporučují řídit se při zazimování exteriérového bazénu teplotou vody – když dosáhne hranici 12 ° C, je čas začít s přípravami na zimu. Když bazén není zastřešený, zakrývá se plachtou, která plní ochrannou funkci.

Pokud nepatříte k lidem, kteří inklinují k manuálním pracím, nebo nedisponujete dostatkem času, celoroční údržbu zahradního bazénu si můžete objednat u specializovaných firem.

Může vás zajímat