Chodník v zahradě

0
202

Bez oblých, hranatých, betonových či kamenných chodníků a cestiček by zahrada vypadala divně. Rozhodně jí dodají šmrnc a zpřístupní ty nejdůležitější místa.

Nejširší cestička vede od vstupní branky k domu. Aby mohli po ní jít pohodlně dva lidé vedle sebe, potřebuje šířku minimálně jeden metr. Ostatní chodníčky vedoucí k různým místům v zahradě nebo na rozmezí trávníku a záhonů mohou být užší.

Postačí jim šířka kolem půl metru. Ty nejpoužívanější, například chodníky vstupní či spojující okrasnou a užitkovou zahradu, veďte co nejkratší. Stezky vedoucí k vzdálenějším zákoutím zahrady nemusí být nejkratší spojnicí. Můžete je formovat do měkkých oblouků či různých křivek. Vše však s mírou, aby zahradu zbytečně nerozbili.

 Aby se nepropadli

Zpevněné povrchy umístěte ve stejné úrovni jako okolní terén. Pokud budou nižší, při dešti se stanou neschůdné pro vodu, která je zaplní. Vyvýšené zase budou překážet při sekání trávníku. Aby si stabilně drželi svou pozici a nepropadli se, vytvořte jim pevný podklad.

Postačí, pokud vyhloubíte asi třicet centimetrů hluboký výkop s dnem ve spádu alespoň dvě procenta. Do poloviny nasypte vrstvu hrubého štěrku. Na něj navezte vrstvu štěrkové drti zhruba ve stejné výši. Obě vrstvy dobře zhutněte. Na takto připravený podklad můžete nasucho do písku nebo mokrým způsobem do cementové malty položit nášlapnou vrstvu.

Suchý způsob je jednodušší a rychlejší, kladením do cementové malty získáte pevnější plochu. Pokud nechcete, aby do chodníku přerostla trávník, olemujte ho vhodnými obrubníky. Ty uložte do pískového lože a nechte tři až pět centimetrů přečnívat nad terén.

Dřevo a jeho smíšený bratr

Moderní je dřevo a v každé zahradě působí teplo a přirozeně. Vyberte si dřevinu, která bude dobře odolávat rozmarům počasí, například tropická massanduba, ipe, bangkirai, teak nebo severské dřeviny. Používá se také houževnatý modřín nebo tepelně upravované dřevo. Pokud netrváte na čistě přírodním materiálu, sáhněte po kompozitu vyráběném ze dřeva a polymerů. Před dutými deskami upřednostněte plné. Jsou sice dražší a těžší, ale mají vysokou únosnost, nemusí se ukládat do spádu a kotvit k podloží.

Po kameni, po cihle

Ideálním materiálem na zahradní chodníky jsou desky z přírodního kamene. Svou barevností se snadno začleňují do okolí. Vyniknou zejména při kročejové chodníčcích, kde jsou desky od sebe odděleny a zapuštěné v trávníku. Na dlažbu je nejvhodnější kámen rozvrstvené struktury, který má alespoň jednu stranu rovnou a desky jsou silné 5 až 8 centimetrů.

Do exteriéru lze použít i dlažbu ze speciálních mrazuvzdorných cihel. Mají výbornou teplou barvu, která dobře ladí se zelení zahrady, jsou však méně pevné než kámen nebo beton. Dají se z nich poskládat různé vzory a kombinovat s jinými materiály pravidelných tvarů, které oživí.

Beton imitátor

I beton může být krásný jako dřevo nebo přírodní kámen, které dokonale imituje. Módní je také prefabrikovaná strukturovaná dlažba v různém designu, velikostech a barvách.Může se ukládat v nepravidelných vzorech, případně kombinovat několik rozměry.Důležitá je i její tloušťka, minimálně čtyři centimetry, která zajišťuje nosnost konstrukce.

ci-lifelong