Vítejte v Guatemale. Spolu s námi budete chvíli hosty v domě, který se na zajímavou scenérii v okolí opravdu nemůže stěžovat. Přestože není právě před branami hlavního města a obklopuje ho příroda, svými proporcemi by zapadl i mezi městské velikány. Jeho autor Solis Colomer výrazně využil kámen, propojil dům s přírodou a na přání majitele i s uměním.
Rozumí si s přírodou
Před očima se nám rozprostírá dům, který má poskytnout prostor pro každodenní činnosti i soukromou galerii a zároveň pozvat dovnitř přírodu, proplést se s ní. Architekt k dosažení tohoto cíle využil různé způsoby. Zajímavý vzor vytvořili například kruhové fasádní otvory, přes které se interiérová zeleň snaží dostat do teritoria té exteriérové. Nejviditelnějším spojovacím prvkem jsou však velké zasklené plochy sahající někde od stropu až po podlahu. Spojují se s červeným rámem. Tato linka jakoby zvenčí vymezovala obytné prostory, dávala světu na známost, že uprostřed zeleně se skrývá soukromé království majitelů. Právě tyto výrazné "čárečky" tvoří zajímavý kontrast k tlumené barevnosti kamene a betonu. Navíc, zelená, která je všude kolem, tvořila s červenou vždy specificky výraznou dvojici. (Odborníci jim "nadávají" do komplementárních barev). Červená se přenesla i do interiéru. Doplňují ji exotické vzory typické pro rovníkovou oblast a safari. Vznikají tak místy odvážné kombinace, které si však při neutrálních bílých, béžových, betonově šedých, kamenných či dřevěných podkladech mohou luxus mírné extravagance dovolit. Nevšednost vnitra spočívá i v tom, že kromě zástupu klasických místností se zde najde pár takových, které přijali umělecké sbírky domácích. Aby byl na všechno dobrý výhled, je k dispozici malá vyzvednuta galerie v galerii. Pokud byste se už nechtěli věnovat dílům či trofejím, potěší vás pohled na trámový strop, jehož uspořádání tak trochu připomíná abstraktní malbu. V domě se spoustou skla na fasádě je soukromí citlivá záležitost a velmi rychle se může stát vzácným artiklem. Když nejste pod drobnohledem města, je to o něco jednodušší, ale majitelé i tak nechtěli úplně zanedbat ani tento rozměr. Přestože se dům částečně roztéká do exteriéru, pokoje jsou odděleny a otevřenost prostoru je naznačena jen přes prázdné dveřní otvory. Umění a exotická kultura jsou zkombinovány s přiznanou surovostí materiálů jako beton dřevo a kámen. Architekt ani majitelé se však toho nebáli. To bylo jasné už na začátku této virtuální návštěvy a nelze to popřít ani na jejím konci. Přirozenost materiálů má ještě vyzvednout přechod stavby k přírodě, takže jemný pocit nedokončenosti se zde považuje za žádoucí efekt.