Vaše zadání
♦ dům bez koupelny
♦ na novou koupelnu zbylo jen 160 × 230 cm
♦ v koupelně musí být vana a i toaleta
Řešení 1
Skleněná příčka pocitově odděluje umyvadlo od toalety.
V tomto řešení jsme všechny zařizovací prvky umístili na jednu stěnu, díky čemuž se zpřehlední rozmístění a jasně vyčlení prostor. Pod okno, na celou šířku místnosti, jsme umístili vanu. Takto osazená vana neruší čisté linie prostoru. Okno by podle možností mělo být zarovnané s jejím horní hranou. Následným uspořádáním toalety a umyvadla jsme se snažili vytvořit z koupelny harmonický celek. Skleněná příčka pocitově odděluje umyvadlo od toalety. Obklad stěny může být z různých materiálů, my jsme navrhli obklad z přírodního kamene. K tomu laděná tmavě šedá dlažba a dekorativní barva navozují decentní luxusní atmosféru. Kolem vany je povrch stěny upraven ochranným lakovaným nátěrem. Dva sousedící materiály – přírodní kámen a dekorační malba – jsou vhodnou kombinací, při které vyniká kámen a nebijí se dvě textury.
Ze stavebně-technického hlediska je řešení nenáročné na stavební úpravy, neboť všechny vodovodní rozvody a kanalizační vpusti se nacházejí v jedné svislé konstrukci.
Řešení 2
Toaleta by neměla být první věcí, kterou při vstupu do místnosti spatříme.
V druhém návrhu jsme se snažili v malé místnosti vytvořit iluzi většího prostoru pomocí mozaikového obkladu. Tento efekt je umocněn způsobem jeho uložení, při kterém se odstín směrem nahoru zesvětluje. Takový typ mozaiky mají dnes v nabídce více výrobců. V tomto řešení jsme zvolili samostatně stojící oblou vanu, kterou jsme umístili na podélnou stěnu. Taková vana eliminuje riziko nárazu do jejího rohů a umožňuje pohodlnější pohyb po koupelně.
Toaleta by z estetického hlediska neměla být první věcí, kterou při vstupu do místnosti spatříme, proto je situována za vanou, kde bude při standardní výšce zařizovacích předmětů skrytá. Umyvadlo se nachází naproti toaletě a doplňují ho úložné prostory a velkoplošné zrcadlo, které také opticky zvětšuje prostor. Mozaika v teplých barvách je sladěna s dřevem tmavšího odstínu, které na rozmanitém podkladě jednoznačně vyniká, a přitom nepůsobí rušivě.
Profi řešení
Pokud si chcete udělat přesnou představu, co se vám do koupelny vejde a co ne, nakreslete si ji. Změřte rozměry koupelny, respektive prostoru, který by mohl budoucí koupelně padnout za oběť, a překreslete je na papír (nejlépe čtverečkovaný) v co největší měřítku (například 1: 20, když jeden čtvereček, tedy 0,5 cm na papíře, znamená 10 cm ve skutečnosti). Nezapomeňte na dveře, okna (nakreslete jejich i otevřené), potrubí, výklenky a podobně. Na jiný papír nakreslete ve stejném měřítku všechny zařizovací prvky (umyvadlo, WC, vanu, sprchovou kabinku, bidet, pisoár …), k tomu skříňky a police a vystřihněte jejich. Nezapomeňte ani na pračku, pokud ji chcete mít v koupelně. Skříňky je vhodné nakreslit i s prostorem na otevření dvířek a ostatní zařizovací prvky alespoň s minimálním manipulačním prostorem. Postupně, v pořadí podle důležitosti, kterou jim přikládáte, ukládejte vystřižené zařízení na půdorys koupelny a posunujte, dokud nenajdete optimální složení a uspořádání. Snažte se ukládat jednotlivé zařizovací předměty vedle sebe tak, aby instalační trasy byly co nejkratší, t. j. co nejblíže k svislým vedením, tedy k takzvané stupačce, a uložené pěkně v řadě za sebou. Přílišná vzdálenost od svislého vedení či zdroje teplé vody komplikuje nejen výškové umístění například záchodu či vany, ale může způsobit i to, že na teplou vodu si při sprchování chvíli počkáte.