Jak vytvořit v podkroví rodinného domu se šikmou střechou příjemný obytný prostor

0
32

Šikmá střecha je již ověřená tradice, která je konstrukčně i finančně náročná, lze však pod ní vytvořit zajímavý obytný prostor. Na to, aby vám v něm bylo příjemně, je třeba myslet již předem při jejím projektování. Zásadní vliv na optimální klima pod střechou má její zateplení, důmyslné větrání i stínění v letních měsících.

Výhody a nevýhody šikmé střechy

I při současných moderních trendech patří šikmá střecha k nejpreferovanějším. Sahají po ní mnozí stavebníci i přesto, že její výstavba je konstrukčně i finančně náročná. Proč je tomu tak? To, co je náročnější a dražší, se odrazí na kvalitě a následkem toho i na celkové životnosti střechy, kterou chceme zpravidla stavět jen jednou za život. A to je právě ten důvod – její vysoká životnost. Pod šikmou střechou lze samozřejmě i bydlet. Výhodami jsou i možnost výměny poškozené části krytiny, relativní bezúdržbovost, jakož i bezproblémové odvodnění. Tradiční šikmá střecha se sklonem 30 ° až 50 ° má však větší povrch, a tedy i větší ochlazovací plochu, což je při pasivním domě negativem. Nevýhodami jsou i vyšší pracnost, vyšší nároky na kvalitní řemeslnou práci a koordinaci více profesí. Pokud však zvolíte firmu s dobrými referencemi,

U střešních oken určitě nezapomeňte na stínění. I jejich správná orientace přispívá k optimální klimatu v podkroví – například jižně orientované střešní okna nejsou z hlediska přehřívání nejvhodnější.

Skladba střešního pláště

Ať už jste si po dohodě s architektem zvolili sedlovou střechu, valbovou nebo pultovou (je často používána právě u pasivních domů), skladba střešního pláště je zpravidla stejná. Nejvrchnější vrstvou je krytina, která chrání ostatní vrstvy před povětrnostními vlivy, následuje laťování nebo plný záklop (dle typu krytiny) a pojistná hydroizolace, která odvádí vodu mimo střešní roviny a zároveň slouží jako difúzní fólie – umožňuje prostup vodní páry z tepelné izolace do prostoru pod krytinou. Významnou vrstvou je tepelná izolace, která zabraňuje únikům tepla z obytného prostoru. Pod ní je parozábrana – fólie, která brání pronikání přirozené vlhkosti (vodní páry) z obytného prostoru do konstrukce krovu. Váhu všech vrstev nese krov, tedy nosná konstrukce šikmé střechy.

Donedávna se střechy běžně izolovali jen mezi krokvemi, dnes jsou však zapotřebí 2 nebo 3 vrstvy tepelné izolace v celkové tloušťce přibližně 30 cm.

Jak dosáhnout optimální klima v obytném podkroví

Dnes jsou téměř všechny původní půdy přeměněny na obytné prostory a stejným způsobem se využívá i podstřešní prostor v novostavbách. Dosáhnout však optimální klima v zimě iv létě je náročné. Na tepelný komfort má zásadní vliv zejména zateplení střešního pláště, dostatečné odvětrávání, výběr kvalitních oken, jejich orientace na světové strany a samozřejmě stínění v letních měsících.

Zateplení

Pro příjemné klima v podkroví je důležitý hlavně tepelný komfort v létě iv zimě. Na ten ovlivňuje v první řadě správně zvolená tepelná izolace – potřebné jsou alespoň 2 vrstvy v celkové tloušťce přibližně 30 cm. Pokud se izolace ukládá nad krokve, používají se tvrdé izolanty – polyuretanové desky nebo polystyren. Při izolování mezi krokvemi nebo pod nimi se lépe pracuje s měkkými materiály – foukané izolace, stříkané pěnové izolace nebo nejčastěji používaná minerální vlna, která má pružné vlákna, a tak dokonale vyplní mezikrokevního prostor. Při ukládání třeba dbát na to, aby nevznikly mezery mezi izolací a krokvemi, které by vytvořily tepelné mosty.

Větrání

Správné větrání má značný podíl na celkové optimální klimatu v obytném podkroví. Slouží nejen k odvádění vlhkosti z jednotlivých vrstev střechy, ale i na vyrovnávání teploty pod krytinou. Větráním a odváděním vlhkosti se může předejít nasycení vzduchu vodními parami a jejich kondenzaci ve střešním plášti, tvorbě plísní, tvorbě tepelných mostů i znehodnocování tepelné izolace. Na správné větrání jsou potřeba otvory u okapu (s plochou průřezu minimálně 200 cm 2 na 1 m délky střechy), které přivádějí vzduch do střešního pláště. Vzduch se následně odvádí přes otvory u hřebene, jejichž plocha průřezu musí být minimálně 100 cm2 na 1 m délky střechy. Důležité je i provětrávání při komínech, střešních oknech a úžlabích.

Šikmá střecha je nadčasová.

Současným trendem jsou jednoduché střechy, které pasují k moderním domům.

I stromy mají vliv na klima pod střechou.

Listnaté poskytnou v létě stín, v zimě po opadnutí listů umožní vstup světla do domu.

Stínění

Na teplotu v interiéru mají významný vliv i střešní okna a jejich stínění, a to zejména v létě. Ideální je zvolit vnější stínění – žaluzie nebo rolety, které zabrání přehřátí okna. V létě je nutné upravit režim větrání a přes den nechat okna zavřená, aby se přehřátý vzduch nedostával dovnitř.

Doporučujeme NA ZATEPLENÍ STŘECHY

Bramac Therm TOP

Účinná izolační deska z tvrdé PIR pěny oboustranně opatřena hliníkovou fólií a na horní ploše kašírovanou fólií pro pojistnou hydroizolaci z polypropylenu. Je využitelná zejména při novostavbách, a to buď samostatně bez použití mezikrokevní izolace, nebo jako doplněk ke mezikrokevní izolaci. Při jejím použití je zároveň třeba použít i kvalitní parotěsnou fólii. Velkou výhodou je její rychlá montáž – pokládkou desky se nahradí 3 úkony – bednění, tepelná izolace a střešní fólie.

Unifil  ECOSE

Rolovaná izolace z minerální vlny s ECOSE Technology je určena na zateplení šikmých střech a vnitřních příček. Ocení ji hlavně majitelé nízkoenergetických až pasivních staveb. Vyrábí se z přírodních nebo recyklovaných surovin a spojuje se bez formaldehydu, fenolů, pryskyřic a bez přidávání umělých barev, bělidla nebo barviv. Pružné minerální vlákna se přizpůsobují nerovnostem ve střešní konstrukci, výborně tepelně izolují, jsou nehořlavé a pohlcují hluk.