V posledním období u nás roste zájem o sendvičové dřevostavby. Důvodem je rychlá montáž, vysoká úspora energie a návrat k tradici výstavby z lokálně dostupných přírodních zdrojů. Jak to dřevostavby dokážou? Podívejme se na ně nejprve zevnitř.
Budoucí majitele dřevostavby zajímá v první řadě architektura jejich domečku – tvar a vnitřní členění. V případě sendvičových dřevostaveb je široký výběr možností. Existují katalogové projekty, ale také možnost individuálního zpracování architektonického řešení.
Další otázkou při plánování dřevostavby jsou materiály. Od nich závisí nejen vzhled domu, který ovlivňují povrchové úpravy a obklady fasád a interiéru, ale i jeho energetická úspornost. A právě z tohoto pohledu poskytují dřevostavby širokou paletu odstínů energetické efektivity. Jednotlivé projekty se liší typem a tloušťkou izolačních materiálů a podle nich můžeme vybudovat nízkoenergetickou, pasivní nebo až nulovou dřevostavbu. Které izolace rozhodují?
Při každé stavbě se začíná základovou deskou. K dobrému zateplení stavby patří již v tomto kroku izolace podlahy, která bývá často klíčová. Ta se provádí buď pod samotnou betonovou deskou extrudovaným polystyrenem, nebo pěnovým sklem, ale možná je i izolace nad betonovou deskou pod vrstvou podlahy. Základovou desku si může budoucí majitel zrealizovat prostřednictvím realizační firmy nebo svépomocí. Podle náročnosti stavby a terénu tento proces trvá přibližně 3 až 4 týdny.
Po vyzrání základu, přibližně do 2 týdnů od jeho ukončení, se začíná samotná montáž stavby. Při stavbě menšího charakteru, například jednopodlažního bungalovu, jsou obvodové stěny, vnitřní příčky a konstrukce krovu smontované do 3 až 4 dní. Při dvojpodlažní stavbě to bývá 5 až 6 dní. V každé konstrukci se většinou používá jiný druh izolace, kritériem výběru izolace vhodné pro danou konstrukci jsou vlastnosti izolace – pružnost a pevnost. Samozřejmě, neméně důležitá je schopnost tepelně a akusticky izolovat.
Fasádní izolace jsou zpravidla v deskovém tvaru, jsou pevnější a přesně drží tvar. Izolace vnitřních příček a stropů jsou měkčí a pružnější, což jim umožňuje dobře vyplnit prostor mezi nosnou konstrukcí. Do vnitřních příček se používá skelná minerální vlna nebo foukaná izolace. V případě skelné minerální vlny jde o pružný rolovaný nebo deskový materiál.
V energeticky efektivních stavbách nacházejí velký rozsah využití právě foukané izolace, které se dostanou opravdu všude, i do těžko dostupných prostor. Při aplikaci se vytvoří souvislá izolační vrstva, která není přerušovaná spoji. Tak se nevytvoří mezery a nevznikají tepelné mosty. Při foukaných izolacích se používají tři základní druhy materiálů – skelná minerální, kamenná minerální vlna a také celulóza. Skelná minerální vlna je na trhu již i ve vyhotovení virgin, tedy z čistého vlákna bez pojiva.
V dřevostavbách je kromě tepelné izolace velmi důležitá i ta zvuková. Umisťuje se zejména do konstrukcí, které rozdělují jednotlivé obytné plochy stavby, tedy například do příček oddělujících dva pokoje nebo do stropu oddělujícího dvě podlaží. V případě akustiky platí pravidlo: čím více vrstev konstrukce, tím hůře se šíří zvuk. V stropní konstrukci se utlumuje šíření hluku takzvanou kročejovou izolací, na kterou se aplikuje vrstva betonového potěru a další vrstvy finálních podlah. Toto je mokrý proces realizace podlahy. Využívají se i suché způsoby realizace podlah, kterých je několik. V zásadě jde o vrstvení několika materiálů, které plní ztužující, ale i zvukově tlumící funkci.
Nejčastějším způsobem realizace dřevostaveb u nás je výroba v hale a následná montáž na místě staveniště. V halových prostorách se předem připraví obvodové, příčkové a stropní konstrukce; podobně i konstrukce krovu, pergol či přístřešků. Výhodou halové předpřípravy je především vyloučení nepříznivého vlivu počasí, jakým bývá déšť, sníh, mráz nebo vítr. V hale probíhá rovněž výroba konstrukčních částí domu – obvodových stěn, příček, stropu a krovu, a to souběžně s přípravou základů domu. "