Jaké základy dát pod rodinný dům

0
22

Každá stavba musí být pevně spojena se zemí, proto je třeba zohlednit specifické danosti prostředí, ve kterém bude stát. K základem přistupujte s filozofií, že drží celý dům a spolu s nosnými stěnami jsou jen velmi těžko následně opravitelné.

Tvar základových konstrukcí závisí na statického návrhu stavby vzhledem k geologické poměry, od tvaru terénu a na tom, zda je dům podsklepený nebo ne.
Vhodné je, pokud je součástí projektu domu i geologický průzkum, i když ho stavební zákon nepřikazuje a stavební úřady obvykle nepožadují. 

Nepodceňujte průzkum podloží

Než se pustíte do budování základů, měli byste si zjistit maximum informací o pozemku. Pokud nejsou známy vlastnosti a složení podloží, není možné, aby statik správně navrhl základovou konstrukci. Druh zeminy a její únosnost mají vliv na velikost základů, hloubka spodní vody a její agresivní působení na základy ovlivní způsob zakládání. Statik sice nadimenzovat základy i bez průzkumu na předpokládanou únosnost zeminy, ale jsou většinou předimenzované, možná ve skutečnosti postačí méně betonu. Může se stát i to, že po vykopání základů budete muset změnit způsob zakládání. Například ve velmi štěrkovité a sypké půdě nebudou dát vykopat plánované základové pásy, což je nejběžnější způsob zakládání rodinných domů, ale bude nutná základová deska.
Inženýrskogeologický průzkum je nezbytný, pokud jste se rozhodli stavět v rizikovém území – tam, kde jsou sesuvy půdy, bahenní usazeniny, umělé navážky, oblasti s výskytem záplav a poddolování. O takových problematických zónách byste měli dostat informaci na stavebním úřadě. Tam by měli mít k dispozici inženýrsko-geologické mapy av nich jsou znázorněny všechny důležité složky přírodního prostředí konkrétního území as nimi spojená rizikovost. 
Pokud se obáváte částky za geologický průzkum velkými vrtnými soupravami a mechanismy, pro rodinné domy existuje finančně i technicky méně náročná metoda pomocí ručních přenosných přístrojů a malé sondy, která se dá kladivem zahloubit 2 nebo 3 m.

Základové pásy

Nejjednodušší a nejrychlejší je budování základových pásů. Musí být pod každou nosnou stěnou, nástupním stupněm schodiště, komínem a pod příčkami hrubými od 150 mm. Jejich šířku navrhne statik na základě únosnosti podloží, obvykle vychází z tloušťky zdiva, ke které se připočte 100 až 150 mm na obě strany. Donedávna bylo běžné betonovat základy z monolitického betonu, dnes se budují pomocí prefabrikovaných bednících tvárnic. 
Ukládají se do 20 – 30 cm tlustého betonového podkladu, širokého podle statického návrhu, aby se zachovala roznášení plocha. Podle projektu se tvárnice vyztuží a zalijí betonem. Při použití takovýchto tvárnic, které se vyrábějí v různé tloušťce, odpadá montáž bednění. Uspoří se i beton a základy vytvoříte okamžitě, není třeba čekat na zatvrdnutí betonu a následné odbedňování. Ještě před betonáží je vhodné udělat štěrkové lože v tloušťce 15 – 20 cm na odvedení vody, která se dostane pod základy. Na jejich betonáž se zvykne používat beton třídy B 15, což je poměrně nízká třída.
Od třídy betonu, tedy jeho požadované kvality, závisí poměr jednotlivých složek betonu. Při svépomocné výstavbě se beton připravuje nejčastěji přímo na stavbě v míchačce. Sice tím zlevnit výstavbu, ale není jisté, že dodržíte požadovanou třídu betonu. Navíc je to pracné a prodlužuje se doba výstavby. Pokud si objednáte beton z betonárky, přivezou vám ho v domíchávači, kvalitní a dobře promíchán. Takový postup vyjde dražší, ale urychlí výstavbu. Základy lze vybetonovat i během jednoho dne.

Základová deska

Tam, kde je podloží méně únosné, podle statických výpočtů vycházejí velmi široké základové pásy nebo je vyšší hladina spodní vody, je třeba budovat základovou desku ze železobetonu. Její tloušťku navrhne statik výpočtem a může být od 600 až do 1 200 mm. Deskové zakládání zvolí projektant iv případě, že pod různými částmi domu jsou rozdílné zeminy. Zabrání se tak nerovnoměrnému sedání stavby. Je to finančně náročnější, cena tvoří nezanedbatelnou část rozpočtu. Zatímco vybetonovat základové pásy není problém ani při svépomocné výstavbě, udělat rovnou a precizní základovou desku chce opravdu praxe a skutečného mistra.
Při málo únosné půdě, nebo pokud je spodní voda v úrovni základů, použijí se hlubinné základy. Například dům u jezera nebo v záplavové oblasti je vhodné založit na pilotách z betonu, oceli či železobetonu. Na jejich hlavice se pak ukládají základy.

Konstrukční zásady základů 

•  Dostatečná nosnost během roku – v mrazech a při jarním tání sněhu.
•  Budování v nezámrzné hloubce – více než 1 m pod povrchem.
•  Zajistit, aby pod základem nevzlínala voda do konstrukce stavby.

Dobrá rada

Při betonování základů nezapomeňte na přechody sítí základy a na uložení uzemňovacího pásu na hromosvod!

Co zahrnuje stavění základů domu

•  Příprava – nepodceňte případný geologický průzkum.
•  Výkop pásů, vložení armatury, pokud třeba, vložení průchodů na sítě a betonování.
•  Vytažení základových pásů po obvodu apod nosnými stěnami do výšky, ideálně pomocí betonových tvárnic. 
•  Vyvedení sítí pod základy směrem ven nad budoucí základovou desku i mimo základů do země na napojení zvenčí.
•  Vyplnění místa uvnitř základů, nejlépe zeminou a navrch štěrkem.
•  Vybetonování základové desky včetně jejího vyztužení z kari sítí.

Může vás zajímat