Pastinák setý (Pastinaca sativa), kterému se lidově říká pastiňák, je kořenová zelenina podobající se petrželi. Od ní se však liší mnohem jemnější a sladší chutí. Pastiňák je vytrvalá dvouletá rostlina spadající do čeledi miříkovitých (Apiaceae). Ve druhém roce života v období letních měsíců kvete žlutými nebo žlutozelenými květy. Původním domovem pastiňáku je východní Středomoří, Kavkaz a střední Asie. Tato zelenina v minulosti nahrazovala brambory a byla také zdrojem cukru.
Druhy pastiňáku
Nejčastěji se u nás pěstuje některý z těchto dvou druhů pastiňáků:
Bielas – pozdní odrůda s dlouhými kořeny a vysokým výnosem, která je vhodná nejen pro velkopěstitele. Hodí se na sušení, mražení a na dlouhodobé skladování.Vegetační doba je 210-220 dní.
Dlouhý bílý – odrůda odolná vůči chorobám a škůdcům, hodí se tedy zejména pro ekologickou produkci. Lze očekávat vysoký výnos silně aromatických kořenů, které jsou 25 – 30 cm dlouhé a ostře zakončené. Tuto odrůdu je možné pěstovat i jako ozimou kulturu nebo na těžších půdách. Vegetační doba je 210 – 230 dnů, ze 100m2 lze sklidit 290 – 330 kg kořenů.
Pěstování pastiňáku
Pastiňák je na pěstování poměrně nenáročný. Nejlépe se mu daří na slunci či v polostínu, půda by měla být písčitá, vlhká a dobře prohnojená. Nevhodné pro výsev pastiňáku jsou zaplevelené, prokořeněné pozemky, situované ve stínu. Optimální pH půdy je 6,8 – 7,4. Rostlina klíčí poměrně dlouho, někdy až měsíc, proto je dobré ji vysévat již časně z jara. Ideálním měsícem pro výsev je březen. Semínka zasazujeme 2-3 cm do země do vzdálenosti 35 cm od sebe. Aby se mohly vyvinout silné kořeny, je třeba mladé rostlinky po vzejití vyjednotit a ponechat jen ty nejsilnější na vzdálenost asi 10 cm.
Pastiňák se sklízí na podzim, kdy se jeho kořeny vytáhnou ze země. V krajním případě je možné provést sklizeň až další jaro, ale je důležité to udělat dříve, než se rostlina probere ze zimního spánku a začnou rašit květní stvoly. Pastiňák je možné nechat přezimovat ve vlhkém písku nebo pařeništi. Také při skladování je důležité udržet v zelenině vláhu. Ideální pro skladování jsou teploty 0–1°C a relativní vzdušná vlhkost 95–98%.
Pastiňák a účinky na lidské zdraví
Pastiňák obsahuje plno vitamínů (C, E, PP, A a vitamín B6), a minerálů, jako je například fosfor, vápník, síra, chlor a v neposlední řadě také draslík (600 mg na 100 g). Pastiňák je také výborným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií. Konzumace pastiňáku pomáhá při řadě zdravotních problémů. Díky obsahu alkaloidu pastinacinu působí zelenina močopudně a zbavuje tak tělo močových kamenů. Zároveň zklidňuje organismus, snižuje tlak a zlepšuje chuť k jídlu. V lidovém léčitelství se připravuje odvar nebo nálev strouhaného kořene.