Tento závažný fakt se však ukázal až první zimu po založení zahrady. Prozradíme vám, jak si s ním zahradní architekt poradil.
Rozlehlá zahrada se směrem od rodičovského domu zvažuje. A právě zde, na jejím konci, si zhruba před osmi lety postavili syn s nevěstou nový dům. Tuto realizaci umožnilo i to, že hned za plotem je ulice. Přístup k domu se tak snadno vyřešil. Dvě generace majitelů pozemku se dohodli na jeho příčném rozdělení. Nadále je však spojuje branka a zbrusu nový kamenný chodník vetkán do svahu. Když byla stavba hotová a dokončoval se chodník vedoucí kolem domu na terasu, nastoupila do práce zahradní firma.
Atraktivní studna
Majitel si s výběrem zahradní firmy hlavu příliš nelámal. Úplně se spolehl na reference známých. Na obhlídku si tedy pozval zahradního inženýra . Dohodli se, že jako první se bude řešit plocha kolem domu, aby ji mohli co nejdříve užívat. Teprve později přišla na řadu část dále od domu s ovocnými stromy. Návrh, který úzkým záhonem vymezoval plochu řešenou v prvním kroku, majitel odsouhlasil. Aby se děti domácích měli kde hrát i míčové hry, svažitý terén kolem domu vyrovnávaly. Zeminu odsunuly dále směrem od domu. Shrnuta půda se stala základem na vkusný suchý zídku s romantickým kvetoucím záhonem. Na majitele prozradíme, že je vášnivý myslivec a má rád společnost. Proto nad zídkou vznikla menší zděná chatka s venkovním posezením a možností grilování. Přibyla i nová kopaná studna, ze které se čerpá voda na zavlažování. Vyzdily ji stejným druhem kamene, jako použili na zídku i chodník a místní kovář vyrobil historizující železný kryt. Rázem se z ní stal atraktivní prvek.
Problémy s vodou
Už od začátku bylo jasné, že vybrat vhodné rostliny pro tuto zahradu bude tvrdý oříšek. V těžké jílovité půdě voda vsakuje jen velmi pomalu. Při deštích, ale i po roztátí sněhu sem navíc stéká voda ze svahu. I spodní voda je zde také pořádně vysoko. V prvním roce, po vyrovnání části terénu, se problém ukázal v nové síle. Po roztátí sněhu se celý trávník ocitl na několik dní doslova pod vodou. A takovou zátěž trávník dlouho nevydrží. Majitel pozval inženýra a spolu se rozhodli. Bude třeba vybudovat drenáž. Zahradní inženýr navrhl její trasování. Aby se trávník úplně nezničil, museli zahradníci pracovat opatrně. Rýčem odřízli travní drn a uložili ji stranou. Potom vykopali rýhy, vystlalo jejich geotextilií a na ni položili drenážní trubky. Ty zasypali štěrkem a zakryly geotextilií, která drenáž chrání před zanesením půdou. Terén vyrovnaly hlínou a položili původní travní drn. Obezřetná práce se vyplatila, drn srostla a už zanedlouho nebylo poznat, že prošla takovým zásahem.
Automatická závlaha
Asi se divíte, načež je v takové zahradě automatický závlahový systém, když je tu vody spíše přebytek. Pozemek je rozsáhlý a svažitý. Nacházejí se zde suché i vlhké místa. Závlahový systém je proto rozdělen do deseti větví, přičemž každá je nastavena individuálně. Navíc v suchých letních měsících by bez závlahy presychala i na delší dobu vrchní vrstva půdy, v níž koření tráva a většina trvalek. Pokud neprší, automat spouští závlahu asi dvakrát za týden.
Vlastní ovoce
Vzdálenější část zahrady, kterou řešily až o dva roky v druhé etapě, je pojatá volnější. Kdysi zde byl ovocný sad, přičemž mnoho stromů zachovaly. Plochy zesílili okrasnými dřevinami a trávníkem a doplnily různé druhy drobného ovoce. Přibyl také dřevěný zahradní domek sloužící jako sklad a veselý dětský domeček na hraní. Jarní a podzimní údržbu má na starost zahradní firma, o ostatní se starají majitelé. Pracovně jsou však velmi vytíženi. Chuť na práci v zahradě by i byla, chybí však čas. Obvykle se manželé musí společně předem dohodnout a vyhradit si víkend, který věnují zahradě. Posekat trávník, rozvlákní odkvetlé květy a žloutnoucí listy trvalek. No a pak si ji už jen užívají.
První otázka, kterou si při navrhování kladu, je, jaký účel má zahrada splňovat? Důležité jsou však i okolí, lokalita či vlhkostní a půdní poměry. V tomto případě se pozemek nachází na venkově v oblasti Malých Karpat. Jistou nevýhodu představuje těžká jílovitá půda v kombinaci s vysokou spodní vodou. Aby zahrada neztratila atraktivnost ani během zimy, je v ní rovnoměrně rozmístěných i několik stálezelených druhů. Množství trvalek kvete postupně od jara až do podzimu, což mění podobu zahrady. Jaro začíná s výrazně růžovou plamenek na skalce a rododendronů, pokračuje žlutozelenou alchemiliek a později jemnou modrou levandulí a šalvějí. Barvy zamíchají i růže či zvonky. Letu vládnou ibišky a Lagerstroemia. Postupně rozkvétá velké množství více druhů hortenzií. Perličkou je ibišek bahenní.