Rajčata – pěstování rajčat, tipy pro zahrádkáře

0
63

Rajče jedlé, nebo také lilek rajče (Solanum lycopersicum L., 1753, synonymum Lycopersicon esculentum) je trvalka z čeledi lilkovitých, která je pěstována jako jednoletá bylina. Rostlina silně plodí, a pokud není pravidelně zaštipována, dorůstá výšky i více než 2 metry. Rajče pochází původem ze Střední a Jižní Ameriky. Rostlinu pěstujeme pro plody, které představují dužnaté bobule nazývané jako rajské jablko, zkráceně rajče.

Druhy rajčat

Rajčat existují spousty nejrůznějších druhů, které se od sebe liší velikostí, tvarem, barvou i chutí. Rajčata mohou být obří i malá keříčková (cherry), nejčastěji jsou červená, ale mohou být také žlutá či oranžová, co se týče tvaru tak kulatá, oválná či hruškovitá. Syté zbarvení rajčat způsobují karotenoidy.

Známe dvě hlavní odrůdy rajčat:

Tyčkové – pěstují se na opoře a je nutné u nich vylamovat boční výhony, které vyrůstají v úžlabí listů. Hlavní výhon neustále roste. Hodí se na venkovní záhony i do skleníků, jsou vhodná pro běžný konzum.

Oblíbené tyčkové odrůdy – Tornádo F1, Torino F1, Marienka F1, Diana a Klára (vhodné pro těžší a vlhčí půdy), červená Karla nebo oranžovožlutá Minigold (pro minizahrádky a nádoby).

Keříčkové – růst výhonu je ukončen květenstvím, v dalším růstu pokračují boční výhony. Nemusí se proto vylamovat a nepotřebují oporu. Do této odrůdy spadají například balkónová rajčata, která jsou vhodná pro pěstování v truhlících. Keříčková rajčata jsou vhodná pro běžný konzum i pro konzervárenské účely.

Oblíbené keříčkové odrůdy – Proton (pro přímý konzum i konzervování), Titan a Triton (plastické odrůdy odolné vůči listovým chorobám).

Pěstování rajčat

Pěstování rajčat je nenáročné, tuto zeleninu si můžeme vypěstovat na každé zahradě, zahrádce, ale také v květináči či truhlíku na balkoně nebo terase. Rajčata dobře odolávají chladu, lze je proto pěstovat i v mírném podnebí, kde však dosahují menšího vzrůstu. Půda pro rajčata by měla být dobře připravená, ideální je podzimní hluboké zrytí záhonu a přihnojení organickými hnojivy. Rostliny rajčat vyžadují velmi světlé a teplé stanoviště, pravidelnou zálivku i hnojení a dostatek místa kolem sebe. Vysazujeme je na záhon, kde jsme v minulých letech nic nepěstovali.

Nejčastěji zasazujeme již předpěstované, cca 20 cm vysoké sazenice, přímý výsev ze semen není tak běžný, protože takto vypěstovaná rajčata bývají náchylnější k plísním. Pokud se však pro výsadbu ze semen rozhodnete, můžete je vysazovat od druhé poloviny února a v také v březnu. V obchodech je možné dnes sehnat již namořené osivo. Výsadbu rajčatových sazenic provádíme od konce dubna do konce května, podle odrůdy a počasí. Teplota půdy v tuto dobu musí být nejméně kolem 10 stupňů Celsia. Před výsadbou udržujeme kolem rajčat kořenový bal.

U rajčat, která potřebují oporu, je třeba instalovat cca 150 cm vysoké kolíky či kovové spirály, které se zatlučou do země ještě před samotnou výsadbou rostlin. Rajčata poté vyvazujeme vždy, když hrozí poškození nebo zlomení rostlin větrem či vlastní vahou. U vysokých tyčkových rajčat by měl být spon minimálně 70 x 70 cm, u keříčkových rajčat stačí spon 50 a 50 cm. Vysoká rajčata vysazujeme na jižní stranu kolíků. Jestliže ještě panují obavy z nočních mrazíků, můžeme sazeničky ze startu překrýt zahrádkářskou fólií.

Rajčata během vegetace přihnojujeme. První přihnojení kombinovanými hnojivy bychom měli provést krátce po výsadbě. Ideální je Cererit v dávce zhruba 20g na metr čtvereční. Vyhněte se pozdnímu přihnojení dusíkatými hnojivy, které podpoří růst natě a ne tvorbu a vyzrávání plodů. Chorobám a onemocněním rajčat je možné relativně účinně předcházet použitím prostředků na ochranu rostlin. Ideální jsou širokospektrální fungicidní přípravky, které fungují na různé typy chorob. Nejčastějšími druhy onemocnění rajčat jsou plísně, skvrnitost a hniloby. Rajčata sklízíme na začátku plné zralosti, nejčastěji od začátku června do konce září – záleží na odrůdě a poloze.

Rajčata a účinky na lidské zdraví

Rajčata obsahují velké množství vitamínů, jako A, B1, B2, karoten, C a E, také spoustu vlákniny, minerálů, jako je draslík, sodík, hořčík, fosfor či železo, a další zdraví prospěšné látky. V rajčatech jsou také organické kyseliny, zejména kyselina citronová a jablečná. Konzumace rajčat podporuje krvetvorbu, chrání srdce a posiluje imunitu. Také prospívá kůži, vlasům i nehtům. Rajčata obsahují také velké množství antioxidantů, které chrání lidské tělo před působením volných radikálů. Tímto antioxidantem je například lycopen, což je červené karotenoidní barvivo rajčat. Až 95% hmoty rajčat je tvořeno vodou, energetická hodnota je tedy velmi nízká (ve 100 g rajčat je 24 kcal).