Krása dřeva se nemusí vyjímat pouze v přírodě. Letokruhy, poutavá struktura a teplé barvy vnesou klidnou naturální atmosféru i do interiéru v městské džungli.
Nejsilnější kouzlo má staré dřevo. Ohlodané zubem času, ručně opracované, ošetřené kartáčováním, zbavené parazitů. Krásné na desku stolu, obklady a trámy, přestože cenově ve vyšší kategorii. Čím je dřevo starší, tím se cena i krása násobí. Chcete-li nechat vyniknout jeho přírodní vzhled, stačí ho ošetřovat pouze včelím voskem, který zvýrazní kresbu. Je třeba počítat s tím, že časem mírně ztmavne, je to ta správná patina.
Pozor na chaos
Každé dřevo vyzařuje osobitou krásu, proto jej není třeba překombinovat. Do jedné místnosti patří maximálně tři druhy. I ty je třeba sladit jako noty v melodii. Souzvuk dodá stejný typ dřeviny či barevný základ. Do škály hnědých spadá například wenge, ořech či dub kouřový.
Nejlépe s bílou
Toto spojení je věky ověřené a bílá dá dostatečně vyniknout dřevité struktuře. A nemyslíme tím jen bílé stěny, například dřevěná pracovní deska s bílou kuchyňskou linkou budou působit jako nerozlučné dvojčata. Pokud nefandíte bílé, dřevo stejně skvěle ukáže s trendovou šedou, modrou či tyrkysovou. Dřevo miluje kontrasty, v případě, že zvolíte tmavě šedou stěnu, sáhněte po světlejší dřevině.
Dřevěná okna
Patří částí do exteriéru, ale na padesát procent jsou interiérovou záležitostí. Jejich pozitivem je, že nevytvářejí tepelné mosty a mají mnohem lepší izolační vlastnosti než plast. To se týká i životnosti, která se pohybuje při smrku kolem stovky let, dub vydrží i tři generace. Mají užší rám a hlavně se dají opravit. Třeba je však několikrát do roka ošetřit lakem nebo olejem, ale za přírodní vzhled v pokoji je to malá námaha.
3D dřevo
Dřevěné mozaiky byly vždy oblíbené a často se využívaly jako dekorační obklad, který časem zlidověl a ztratil na zajímavosti. V současnosti koncept dřevěných „skládaček“ oživuje 3D provedení. V praxi to znamená nejen poutavou hru dřevitých barev, ale i atraktivní výstupky. Koláž ozdobí jakékoliv místo kromě těch, kde je zvýšená vlhkost. Ta by reliéf časem poškodila.
Netradiční místo
Dřevo v koupelně je v našich končinách stále trochu exotika. Hodí se přitom na obklady, skříňky i police, dokonce na vany a umyvadla. V interiérech, kde je průchod mezi koupelnou a ložnicí otevřený, je právě dřevo pojivem, které obě zóny nevtíravě propojí.
Do vlhkého prostředí lze po dostatečném lakování použít jakékoliv dřevo, ale nejosvědčenější jsou exotické dřeviny, které jsou olejnaté a nepotřebují speciální impregnaci. Vhodný je teak, wenge, ipe, massaranduba nebo cumaru, které můžete použít i na podlahu. Na bosou nohu je to úplně jiný pocit, než stoupnout na studené kachličky.
Správný nátěr
Dřevo v interiéru není tak těžce zkoušené jak ve venkovním prostředí, ale nátěr si zaslouží. Od sytých barevných se stále více ustupuje, ale uplatnění najdou při obnově staršího nábytku, vintage, nebo v provensálském stylu. Podle feng šuej si dřevo také žádá tyrkysovou, světle modrou a zelenou. Milovníci dřevité barvy ocení lazury, které se vpijí do dřeva, a přestože ho obarví, zanechají mu přirozenou kresbu.
Lak dobře chrání nábytek. Ve vlhkém prostředí je vhodný lodní lak, případně dvousložkový akrylový. Olej je nejméně nápadný, dřevo si zachová přirozený vzhled díky tomu, že olej vsákne do hloubky a chrání dřevo zevnitř. Zůstane však omyvatelné, byť na první pohled žádnou vrstvu nezpozorujete.
