Dokončujete stavbu nebo se chystáte zrenovovat terasu?
Nevybírejte jen podle barvy
Posezení na terase má své kouzlo. Ať už v bytovém nebo rodinném domě, případně u bazénu v zahradě. První, nad čím byste měli přemýšlet, je výběr materiálu. Chcete dřevo, kompozit, přírodní nebo umělý kámen, gres, keramiku zámkovou dlažbu nebo betonové dlaždice? Vzhledem k tomu, že nejde o malou investici, nevybírejte si jen podle vzhledu a barvy. V úvahu berte tři nejdůležitější faktory – údržbu, životnost a účel využití. Jinak budete mít místo spokojeného úsměvu na čele vrásky.
Pokud dřevo, tak exotické
Do zahrady k bazénu je oblíbená terasa ze dřeva nebo z kompozitu. Plus dřeva, například borovice či smrku, spočívá v tom, že je to přírodní materiál, a také v příznivé ceně. Mínusem je riziko třísek, nižší životnost a potřeba důkladnější údržby. „Aby dřevo neztrácelo barvu, nevysúšalo se a nepraskalo, musíte ho ošetřovat speciálními oleji, respektive čistit prostředky k tomu určenými,“ připomíná odborník. A to minimálně jednou ročně, čímž se i relativně levná terasa prodraží.
Standardní záruka prodejců je při terasového dřeva 5 let. Pokud si chcete přesto zvolit tento materiál, zvolte raději exotické dřeviny, například barmský teak. Jejich výhodou je dlouhá životnost díky obsahu oleje ve dřevě. Dejte si však pozor na různé indické náhrady této dřeviny, které mají jiné vlastnosti a nedosahují takovou dobrou životnost.
Kompozit nebo keramika?
Vhodné na terasu jsou i dřeviny jako banghirai nebo merbau. Jejich ceny jsou však již podobné kompozitu. Ten je v podstatě uměle vytvořeným dřevem složeným z dřevní moučky a polymeru. Odbourává se tím vysychání, kroucení či ztráta barvy, pozitivem je kromě dlouhé životnosti a minimální údržby to, že od dřeva je k nerozeznání. Běžná záruka prodejců na kompozit je 25 let.
V úvahu na terasu k bazénu přichází i keramická dlažba. Kvalitní dlaždice jsou tvrdé, snadno se čistí, jsou nehořlavé, pevné a ekologické.
Aby nedošlo k úrazu …
Při výběru materiálu zvažujte i účel využití terasy. Bude tam jen příjemné posezení a pár květináčů s květinami, bude součástí chodníku u domu nebo přístupové cesty do garáže? V takovém případě upřednostněte zámkovou dlažbu, která je stabilní, nebo betonové kostky či dlažbu, která zátěž vydrží. Kostky by měli mít kvůli stabilitě výšku alespoň 8 centimetrů.
V případě keramické dlažby vybírejte protiskluzovou, oterovzdornú a mrazovzdornú – bez ohledu na to, zda máte terasu krytou, nebo ne. Mrazuvzdornost závisí od nasákavosti dlažby. Z tohoto hlediska má nejlepší vlastnosti gres, čili kamenina. Při koupi hledejte dlaždice s mrazovzdornosťou označenou E ≤ 0,5 procenta.
Otěruvzdornost se označuje zkratkou PEI a má pět stupňů – čím vyšší číslo, tím je dlažba odolnější. Venkovní by měla mít hodnotu PEI 5. Důležité je, aby byla navíc protiskluzová, abyste v mokrém počasí neutrpěli úraz. Proto vybírejte dlaždice z kategorie R9 a R10. Kvalitní a dobře položená dlažba má životnost minimálně 20 let.
Počítejte s rezervou
K ploše, kterou chcete pokrýt, vždy připočtěte rezervu, čili kupte o 15 až 20 procent dlaždic více, než jste vypočetli. To platí zejména tehdy, pokud chcete ukládat dlaždice šikmo, abyste opticky zvětšili plochu, případně zakryli nepravidelný tvar terasy.Spotřeba dlaždic se jejich řezáním zvýší a například gres je na řezání či na broušení řezným kotoučem náročnější.
Před ukládáním dlaždic porovnejte jejich velikost. Norma povoluje výrobcům odchylky, což při větších dlaždicích může být viditelné. „Řešením jsou menší spáry mezi dlaždicemi při jejich ukládání, a to do 4 milimetrů,“ radí Eduard Ďurček.
Jak na to?
1 Připravte si terén
Terén pod terasou musí být vždy rovný. V případě betonových tvárnic či dlažebních kostek použijte jako podklad několik vrstev štěrku nebo říčního písku, při keramické dlažbě zbavte podlahovou plochu mastnoty a nečistot. Jako základ můžete použít i betonovou desku či suchý beton. „Nerovnoměrný povrch totiž způsobí, že se dlaždice začnou odlepovat, praskat a spárovací hmota začne vypadávat,“ upozorňuje Eduard Ďurček.
Hlavně při dlažbě by měla být terasa vyspádovaná se sklonem alespoň dvě procenta, aby mohla přebytečná voda odtékat. Rozměrově se ji snažte přizpůsobit tak, abyste nemuseli spoustu kostek či dlaždic řezat. Chcete-li terasu ukládat do kruhu či do jiného tvaru, přizpůsobte tomu i výběr materiálu. Pro přesnější ukládání jednotlivých částí si můžete natáhnout provázek.
2 Bez bublin
Dlaždice tlustší než 12 milimetrů lepte k podkladu rovnoměrně hřebenovou stěrkou pomocí cementové malty, která by měla mít tloušťku 20 milimetrů. Vyhněte se vzduchovým bublinám a masu rozetřete rovnoměrně. Raději postupujte po menších částech.
„Tenčí dlaždice můžete lepit tmelem naneseným v tloušťce jeden-tři milimetry,“ říká odborník. Nechávejte mezi nimi alespoň dvoumilimetrové mezery, abyste do nich mohli nanést spárovací tmel. Pomozte si distančními křížky. Spárujte, až když lepidlo dobře zaschne. Nikdy nenechávejte bubliny větší než 10 milimetrů, jinak by mezi dlaždicemi mohly vzniknout trhlinky.
Dlažební kostky klaďte vedle sebe se spárami tři-pět milimetrů. Pokud po nich bude jezdit i auto, ukládejte je diagonálně, aby se zátěž rozložila. Kostky přiklepněte gumovým kladivem. Spáry v dlažbě zasypte jemným pískem.
„Pokud dlažbu dáváte na balkon, můžete použít jednosložkový polyuretanový systém,“ doporučuje Ďurček. První vrstvou s použitím hladké stěrky v tloušťce 1,5 milimetru vytvoříte novou hydroizolační vrstvu. Po jejím zaschnutí nanesením druhé vrstvy vytvoříte lepidlo pro novou dlažbu. Hmotu již nanášejte hřebenovou stěrkou a dlaždice jemně přitlačte. Terén vyspádujte.
3 Nezapomeňte na sokl
Je terasa pokračováním domu nebo se s ním spojuje? Pak by měla mít i sokl. Ten provádějte z estetického hlediska vždy až nakonec a dlaždice pokládejte řeznou stranou dolů.
4 Pukla?
Pokud dlaždice praskla, jemně ji vysekněte sekáčem a kladivem, povrch řádně vyčistěte a na její místo lepicí maltou nalepte novou.
