Zelená hranice má ve srovnání s klasickým plotem množství předností.
Hned hotový
Koupíte, posadíte a je hotovo. Takový je živý plot předpěstovaný na kovové konstrukci s pletivem. Prodává se doslova jako hotový plotový dílec s výškou byť dva metry a délkou metr. Hustě a v linii je vysazeno několik kusů vytvarovaných rostlin. Nejčastěji se v této podobě prodává nenáročný stálezelený břečťan, který vytvoří nejužší živý plot.
Sáhnout však můžete i po stálezelených bršlene a opadavých druzích jako habr či buk. Poslední dva zmíněné se ve výsledku dají pěstovat i více do šířky. Atraktivní květiny přinesou dílce, ve kterých je kromě břečťanu zasazen i plamínek. Každý z elementů se do půdy fixuje dvěma pevnými železnými tyčemi nebo dřevěnými kůly, jinak je lehce vyvrátí vítr. Jediná nevýhoda je vysoká cena.
Levný, hustý a rychlý
Hustý a finančně nejvýhodnější živý plot získáte výsadbou ptačího zobu, který koupíte jako voľnokorenný ve svazcích na jaře nebo na podzim. Bez stříhání dorůstá do výšky kolem pěti metrů a šířky dva metry, řez však snáší velmi dobře. Kvete bílým květem v červnu až v červenci, pro nás jedovaté tmavomodré až černé kulaté plody dozrávají v září až říjnu a během zimy jsou potravou pro ptáky. Listy jsou poloopadavé, to znamená, že opadají postupně až do jara. Stálezelený je kultivar Atrovirens. Počítejte se čtyřmi až pěti rostlinami na metr.
Trendový
Trendem je návrat k přírodě, tradicím a k používání původních druhů. Využívají se opadavé druhy habr, buk, hloh, javor mléčný, které dobře snášejí řez a osvědčily se na živé ploty již v minulých stoletích. Nezřídka je najdete v starých historických zahradách. Bez řezu jsou to velké stromy, proto se vysazují jako malé sazenice.Pravidelně se stříhají, aby nepřerostly. Na metr budete potřebovat dva až tři kusy.
Pichlavý a neprůchodný
Na velkém pozemku si můžete dovolit i širší živé ploty, takříkajíc s obrannou funkcí.Jejich poměrně hustý růst a zejména pichlavé výhonky a trny jejich dělají neprůchodnými. K stálezeleným patří nenáročná hlohyně šarlatová. Na jaře kvete bíle drobnými kvítky, velmi výrazná je však na podzim s oranžovými či se žlutými bobulemi.
Finančně výhodné, i když opadavé, jsou trnka a divoká šípková růže. Obě jsou nejkrásnější na jaře, trnka kvete v přírodě mezi prvními. Pozor však, má tendenci dost agresivní se rozrůstat. Její plody využijete na víno, povidla, likér nebo kompot. Z plodů růže, ze šipky, se dá připravit víno, sirup nebo povidla, z usušených lahodný čaj.Abyste na zapojení rostlin nečekali příliš dlouho, vysaďte dva až tři kusy na jeden metr.
Kvetoucí a pestrý
Kvetoucí druhy jsou vhodné do volně rostoucího živého plotu, pravidelným přísným řezem byste přišli o množství květů. V jedné delší linii zkombinujte i několik druhů rostlin, které kvetou v různém období roku. Při výběru druhu upřednostněte tvar keře, který se rozvětvuje již odspodu, aby nevznikly nežádoucí mezery. Jako první rozkvete v březnu až dubnu zlatice, která se řeže těsně po odkvětu.
Postupně rozkvétá šeřík, kalina, trojpuk, voňavý pustoryl a během léta ibišek. Při atraktivní vajgélii zvolte dostatečně vysoký kultivar. Pestrost vnesou i druhy s celoročně barevnými listy, oblíbené jsou nenáročné svídy s bílo- a se žluto-zelenými listy a tmavě červené tavolo. Rozestupy zvolte podle druhu, orientačně dva až čtyři kusy na metr.
S přidanou hodnotou
Chtěli byste mít ze živého plotu užitek i v kuchyni? Na výběr je líska se zeleným nebo s červeným listem, bezinky, rakytník řešetlákový, trnka obecná, růže šípková i dřín obecný. Většina z nich se hodí na volně rostoucí živý plot, protože se rozrůstají i do šířky. Řezem je můžete samozřejmě regulovat. A jaký je z nich užitek? Lískové oříšky určitě představovat nemusíme, užitek z trnky a ze šipky jsme již zmiňovali.
Z čerstvých květů černého bezu se vyrábí šťáva i sirup, sušené se používají jako čaj při nachlazení. Z černých plodů se vyrábí víno, marmeláda, kompot i likér. Obsahují těžko stravitelné látky, které se rozloží již asi po půlhodinovém varu. Hitem posledních let je rakytník. Je dvoudomý a aby přinesl plody, vysaďte samčí i samičí rostliny. A užitek? Šťáva, sirup či likér. Dřín potěší pozdě na podzim červenými plody, konzumují se i na surově nebo jako kompot, sirup, džem a víno.
Tuje a cypřišek
Hlavní výhoda stálezelených jehličnanů je, že vytvářejí hustou neprůhlednou bariéru během celého roku. K nejoblíbenějším patří zerav západní, kultivar Smaragd, a cypřišek Lawsonův, kultivar Columnaris. Jsou to u nás nepůvodní druhy, proto se jim vyhněte v zahradách v blízkosti divoké přírody, kde vizuálně mění krajinu. Oba druhy se na sebe na první pohled podobají. Další výhoda je, že rostou kompaktně a v prvních letech jejich nemusíte stříhat. S řezem začněte, když dorůstají do cílové výšky.
Vyžaduje místo
Mezi zelenou linií a plotem se sousedem ponechte manipulační mezeru v takové šíři, abyste živý plot mohli stříhat z obou stran, případně ji přizpůsobte šířce sekačky.