Za posledních devět let změnil byt začínající designérky svou vizáž už čtyřikrát. Co řeknete na jeho poslední proměnu?
Zdá se vám to hodně? Ne pro majitelku, pro kterou je design koníčkem a když se jí něco zalíbí, neváhá se tím obklopit. Navíc to byl i její způsob seberealizace na dvou mateřských jdoucích po sobě. Zdařilé proměny nevadí ani manželovi, s výsledkem je vždy spokojen. Přestože majitelka má ukončené vzdělání technického směru, je jasné, kam se ubírá její další profesní zaměření.
Neutrální pozadí
Třípokojový byt v bytovém domě z padesátých let si domácí pořídili před zmíněnými devíti lety a kompletně ho zrekonstruovali. „Naštěstí jsme tehdy zvolili neutrální základ,“ vzpomíná paní domácí, „tmavé podlahy s dekorem dřeva, šedo-béžovou kuchyň a koupelnu do hněda. Ty totiž neměním a přitom dobře ladí s různými styly. Změny spočívají zejména v úpravách stěn, ve výměně či doplnění nábytku a doplňků. Momentálně se mi líbí severský styl. Nahradila jsem jím vintage, který zde byl donedávna. A jak se znám, o dva roky zde už bude zase něco jiného. “
Pocit pohodlí
„Rada se obklopuje věcmi, ve kterých se cítím pohodlně. Fascinuje mě kombinace nového, moderního se starým, které má duši. Mnoho doplňků, například kolečka z tkalcovského stavu a parohy, jsem si přinesla od rodičů z chalupy, kde maminka sbírá staré předměty. Lavici v ložnici před postelí jsem zase zachránila před vyhozením. Stačilo ji natřít, dát očalounit a sedne sem jako ulitá. Hodně si přitom udělám sama, jsem totiž trochu nedočkavá. Když se pro něco nadchnu, pustím se do toho hned. Nakupuji, vyrábím, maluji a dokonce i vrtám. Je to ostatně mnohem rychleji, než si někoho objednat, a potom na něj čekat. Kromě toho tak mám, jak se říká, hodně muziky za málo peněz. “
Veselý svět dětí
Dětský pokoj je, na rozdíl od ostatních místností, mnohem barevnější. „Barvy k dětem prostě patří. Děti jsou v pokoji spolu, ale pro každého je plocha za postelí upravená jinak. Pro šestiletého synka jsem zvolila neutrální barvy s množstvím medvídků, které vyrobil můj dědeček. Tříleté dcerce jsem vybrala něco veselejší, příjemně zelenou stěnu s růžovými puntíky. Uvědomila jsem si, že oblečení pro děti je někdy takové pěkné, že škoda ho mít schované ve skříni. Tak jsem na stěnu nad dcérkinou postýlkou natáhla provázek, kde věšíme a vlastně vystavujeme hezké sukýnky a šaty. “
Děti se zahrají nejen v dětském pokoji. Vnitřek krbové římsy v obývacím pokoji, které neslouží svému účelu, je vymalováno tabulovou barvou. Dá se tam kreslit nebo psát, stejně jako i na boční stranu kuchyňské linky.