Zvyšte úrodnost půdy

0
17

Zelené hnojení je jednoduchý způsob zvyšování úrodnosti půdy. Ačkoliv se dá dělat během celého roku, nejaktuálnější je hlavně v létě po sklizni.

Uvolněné záhony třeba vyčistit od zbytků pěstované zeleniny a plevelů. Důležité je odstranit hlavně části rostlin napadené chorobami nebo škůdci. Půdu následně prokypřete do hloubky 5 až 7 cm a hustě vysejte rostliny zeleného hnojení. Při suchém počasí jim budete muset pomoci zálivkou, aby vzešly co možná nejrychleji. Po jejich zapojení a vytvoření hustého porostu už zalévat nemusíte.

Zelené hnojení třeba při výšce 10 až 15 cm zarývat do půdy. Na půdách lehčích a sušších zapracovávajte hlouběji na těžších a vlhčích mělčí.

Rostliny by ještě neměly být zdřevnatělé, aby se rychleji rozložily. Pokud toto období zmeškáte, nejprve jejich posečte a nasekejte na menší kousky nebo dejte na kompost a zarýľujte jen zbytky s kořeny.

Čím hnojit?

Výběr rostlin vhodných pro zelené hnojení je poměrně široký, záleží však na tom, kdy jejich plánujete vysévat.

Na letní setí vybírejte druhy, které rychle rostou. Vhodná je například nenáročná hořčice. Její osivo je snadno dostupné, nesmí se však použít jako předplodina pro košťáloviny a jiné brukvovité rostliny (ředkev, ředkvička), stejně jako řepka. Stále oblíbenější je i medonosná svazenka či lupina bílá.

Na přezimování sejte jen osivo ozimých druhů, které nepoškodí mráz, jako je ozimá řepka, vikev huňatá či žito. Můžete je i kombinovat, například žito s víko. Důležitý je brzký termín setí, v závislosti na oblasti od poloviny září do poloviny října, aby rostliny dostatečně narostly a byly odolné proti mrazům.

Během celého roku se na zelené hnojení hodí druhy z čeledi bobovité (vikev, hrách krmný ─ peluška, lupina, jetel, vojtěška), které obohacují půdu o dusík díky symbióze s hrčkotvornými bakteriemi. Zde však také platí pravidlo, že byste je neměli použít na záhony po hrachu či fazolích nebo před nimi. Pravidla osevního postupu tak platí i v případě výběru rostlin na zelené hnojení.

7 plus pro zelené hnojení

– Hustý porost rostlin vyprodukovaný přímo na záhoně obohatí půdu o humus.

– Nahradí kompost nebo hnůj, jehož je často nedostatek.

– Rostliny čerpají z půdy živiny, které se po jejich rozkladu vrátí zpět, ale už jen do svrchních půdních vrstev.

– Husté kořeny prokypříme půdu a zlepší její strukturu.

– Půda je chráněna před nadměrným vysušováním a tvorbou škraloupu.

– Potlačuje růst plevelů.

– Při nedostatku sněhu a při holomrazech chrání půdu před zamrzáním.