Původní chalupa na stráni nedaleko Kumrovci byl svým zoufalým stavem odsouzen k zániku. Svým myšlenkovým odkazem však stojí nadále – jeho objem a hmoty byly zachovány, jen verandu nahradil skleněný box.
Jeho tvůrci při projektu rekonstrukce navázali na architekturu a materiály typické pro tento chorvatský region. Převzali i materiál střešní krytiny. Slámu, kterou navíc použili i na úpravu fasády. Jen štíty jsou obloženy dřevem.
Skoro archetyp
Klasický objem domu se sedlovou střechou je vnímán jako archetyp. Jediným porušením této čistoty je skleněný box, který je částečně vysunutý, aby získal více jižního slunce. Na druhé straně je o stejný kus zasunutý a vzniká zde zakrytý vstup do chalupy.
Dům je rozdělen na tři úrovně. Do země je částečně zapuštěná sklep vyzděná z kamene. Nad ní je otevřená obývací část domu a pod střechou je čistě soukromé podlaží s ložnicemi.
Všechny materiály v domě jsou zcela přírodní a ekologické, což přispívá k pravosti regionální architektury. Konstrukce domu postavená na kamenném základě je z dřevěných hranolů a desek, stěny a střecha jsou pokryté slámou. Zároveň se zde tradiční prvky spojují s moderními, aby víkendové sídlo v přírodě, daleko hektického života, poskytlo komfort a pohodlí.
Tradiční i moderní
Polovinu plochy v hlavním podlaží zabírá velká jídelna a kuchyně v jednom. Hned vedle je ještě malá odpočinková místnost. Prosklená část, která nahradila původní verandu obsahuje společenskou a relaxační zónu. Přímo na ni navazuje velkorysá terasa s dřevěnou podlahou, která nekopíruje svažitý terén ale je nad ním jako konzola. Na jejím konci máte pocit, že se vznáší ve vzduchu a dívá se na krásy kraje Zagorje.
Horní podlaží zabírají dvě ložnice situované k štítem a jsou doplněny hygienickým zázemím, které je uprostřed. Zajímavé je, že zde není žádné střešní okno ani vikýř. Místnosti jsou prosvětlené pouze okny ve štítech.
