I když je podstatou energeticky pasivních domů co nejnižší potřeba tepla na vytápění, ani v tom nejúspornějším nevystačíte pouze s pasivními solárními zisky. Jak tedy dodat pasivnímu domu potřebné teplo co nejchytřejší? Možností je několik.
Rekuperace není topení
Jelikož podstatná část tepla uniká z domu větráním, pasivní standard nelze dosáhnout bez systému nuceného větrání, jehož důležitou součástí je i rekuperační jednotka – má za úkol zpětné získávání tepla, to znamená, že ho s větší či menší účinností odebere odváděnému a předá přiváděnému vzduchu . Díky tomu vystačí pasivní dům po většinu roku s teplem získaným z pasivních solárních zisků a provozu domácnosti. Spolu s čerstvým vzduchem se však teplo do interiéru nedodává, jen vrací.
Nejde tedy o vytápění, ale o větrání s minimálními ztrátami tepla. Tento systém však může spojovat is dohříváním vzduchu (ať už pomocí jednoduchých elektrických spirál, nebo v sofistikovanější kombinovaném zařízení) – v takovém případě už jde o teplovzdušné vytápění. Toto logické řešení se přímo nabízí av počátcích pasivní výstavby bylo téměř pravidlem. Vždyť když už je v domě rozvod větracího vzduchu, proč jej nevyužít i na topení? Navíc teplovzdušné vytápění představuje možnost, jak snížit náklady na stavbu pasivního domu: co zaplatíte navíc za masivnější zateplení, precizní realizaci a řízené větrání, to na druhé straně ušetříte díky tomu, že nepotřebujete klasické vytápění, kotel, komín, rozvody ani radiátory. Větracím vzduchem sice do interiéru hodně tepla nedodáte, v pasivním domě to však po většinu roku zcela postačí.
Přesněji: požadavky na parametry pasivního domu byly odvozeny od toho, kolik tepla do něj dokážete bezpečně dodat přiváděným větracím vzduchem. Zkušenosti však ukázaly, že na nejchladnější dny je třeba zajistit k teplovzdušnému vytápění i doplňkový zdroj tepla – pro jednoduchost a nízké pořizovací náklady se na to od začátku často využívali elektrické ohřívače.
Málo, ale přece
I když potřeba tepla na vytápění je v pasivním domě velmi nízká, přece jen jistá je a třeba ji pokrýt. Zatímco na počátku se autoři pasivních domů snažili dodat potřebné teplo zejména větracím vzduchem, dnes není tento přístup až tak častý. Například i proto, že teplo šířené konvekcí, tedy prouděním, není tak příjemné jako teplo sálavé. Na dodání sálavého tepla přitom máme několik možností a zvolit si můžete i ekologický či ekonomicky výhodný způsob. Navíc v domě tak či tak potřebujete zařízení na přípravu teplé vody, tak proč nepoužít takové, které zvládne i ohřev vody na topení?
Podlahové nebo stěnové vytápění je velmi komfortní a příjemné as pasivní výstavbou se začalo spojovat opravdu brzy – protože jde o nízkoteplotní vytápění, velmi dobře jej lze sladit s potřebami pasivního domu. Stačí už jen vybrat si vhodné zařízení na ohřev topné vody. Jelikož spotřeba tepla je v pasivním domě skutečně nízká, na ceně paliva až tak nezáleží. Větší roli hraje komfort provozu či pořizovací náklady.
Opačné přístupy
S principem pasivních domů se jaksi přirozeně pojí i ekologický přístup k výstavbě. Pokud se tedy řekne pasivní dům a tepelné čerpadlo, zdánlivě zde nic neškrípe – jde přece o ekologický zdroj, který dokáže získat teplo z okolního prostředí. Důvodem, proč tepelná čerpadla nejsou v pasivních domech u nás pravidlem, je otázka návratnosti. Jde totiž o poměrně velkou investici, a pokud v domě potřebujete ročně jen velmi málo tepla, znamená to, že díky tepelnému čerpadlu ročně i málo ušetříte na provozních nákladech. (Jsou však i výjimky, kdy se tepelným čerpadlem ohřívá více vody, například pro bazén.)
Celkem opačným přístupem je pořídit si co nejlevnější zařízení s drahým provozem, například elektrická topná tělesa, které nepotřebují žádné rozvody, stačí je zapojit do zásuvky. Za to, co jste ušetřili při koupi techniky, můžete v pasivním domě spokojeně topit několik let. A pokud vám vedle toho pracovní vytíženost a prostorové možnosti dovolí využívat k topení i krb nebo kamna na dřevo, účty za elektřinu nemusí být až tak dramatické. Ekologičnost tohoto zdroje je však jiná otázka.
Vše v jednom?
Devizou tepelných čerpadel je univerzálnost. Jsou typickou součástí kompaktních multifunkčních zařízení, které se v pasivním domě postarají úplně o vše od větrání přes přípravu teplé vody a vytápění až po chlazení. Takže komfort a úspora místa v jednom balíčku. Z tohoto pohledu lze tedy stojí za zvážení, jestli to náhodou ve vašem případě není to pravé. (Podle mnohých je však aktivní chlazení popřením principu pasivního domu, tedy minimální energetické náročnosti. Mnohem čistším – ekologičtějším i levnějším – řešením je pasivní ochrana domu před přehříváním a rozumné letní větrání.)
Řešení celé větrací a vytápěcí techniky s jedním kompaktním multifunkčním zařízením je skutečně elegantní, zastánci kombinace více specializovaných zařízení, které se postarají zvlášť o větrání a zvláště o topení či ohřev vody, však argumentují bezpečností takové diverzifikace (pokud některé ze zařízení vypadne, nezůstanete nahrání ve všech směrech). Výhodou je i možnost využít dle potřeby několik ekologické zdroje tepla – například solární kolektory na podporu přípravy teplé vody a krb na vytápění.
Krby jsou povoleny
Častým řešením v dnešních pasivních domech je technická trojkombinace: nezbytné nucené větrání s rekuperací doplňuje hlavní zdroj tepla – podlahové vytápění s účinným kotlem, který se zároveň postará io přípravu teplé vody (například plynový kondenzační kotel se zásobníkem, případně tepelné čerpadlo vzduch / voda) a doplňkový zdroj tepla – nejčastěji krbová kamna, díky které si majitelé nejen vytvoří v obytném prostoru příjemnou atmosféru, ale také sníží částky na fakturách za energie. Je to šikovné spojení pro moderní domácnosti, kde není problém pravidelně přikládat a vynášet popel. Potřebné jsou však dostatečné úschovna dřeva.
Krby a krbové kamna jsou dnes v pasivních domech asi nejvyužívanějším doplňkovým zdrojem tepla, ačkoliv ještě před pár lety zde patřily k nejproblematičtějším (i když nejžádanějším). Dokonce byly často důvodem, proč zájemci od stavby pasivního domu nakonec upustili. Výrobci dnes už naštěstí dokáží nabídnout zařízení s dostatečně nízkým výkonem (měl by být asi 2 až 6 kW), abyste v pasivním domě neusmažili, a minulostí jsou i technické problémy s odvodem spalin a přívodem vzduchu bez ohrožení těsnosti domu, která je pro pasivní stavby klíčová.