Dejte stěny do parády pomocí sádrokartonu

0
38

Koupili jste starý dům nebo máte byt v stoleté stavbě a chcete dát interiér do parády? Nemusíte se trápit s několika vrstvami omítek, abyste vyrovnali křivé stěny, ani se hádat s nahluchlý sousedkou, aby ztišila televizor. V obou případech vám pomůže sádrokarton.

Omítání bez omítky

Povrch stávajících stěn můžete ze strany interiéru upravit takzvanou suchou omítkou, tedy obložit sádrokartonovými deskami. Výhodou je zejména rychlost a jednoduchost této technologie, navíc je taková práce čistší než klasické omítání, mnozí ocení i dokonale rovný a hladký povrch.

Jaké desky?

Suchou omítku lze aplikovat v místnostech až do výšky 3,25 m. Použít můžete běžné sádrokartonové desky i sendvičové desky, které mají na spodní straně vrstvu tepelné izolace (z minerální vlny nebo polystyrenu v různých tloušťkách). Fungují tedy zároveň jako tepelněizolační vrstva a zlepšují vzduchovou neprůzvučnost stěn (tedy izolaci hluku proti).

Záleží na podkladě

Původní stěny třeba nejprve upravit vhodným nátěrem podle doporučení výrobce – na velmi savé materiály se používají penetrační nátěry, na betonové zase kontaktní nátěry na zlepšení přilnavosti. Na úplně rovný podklad se desky lepí tmelem, naneseným pomocí zubového hladítka. Při nerovném podkladu se aplikují hrudky lepidla (ve vzdálenosti přibližně 35 cm, při okrajích desky třeba vzdálenost zmenšit) av případě velkých nerovností se nejdříve přilepí deskové pásy (šířka asi 100 mm), na ně pak desky celoplošně. Na různé způsoby lepení mají přitom výrobci v nabídce lepidla s optimálními vlastnostmi.

Co nakonec?

Spoje desek třeba vyplnit sádrovým tmelem s použitím výztužné pásky. Povrch sádrokartonových desek se pak může upravit nátěrem, tapetou, keramickým obkladem, tenkovrstvou omítkou či celoplošným stěrkou. Ještě předtím je však třeba natřít desky penetračním nátěrem určeným na konkrétní typ povrchové úpravy.

Nezapomeňte na detaily

Dříve než se pustíte do práce, je třeba si promyslet a nastudovat řešení detailů – například v místě napojení na strop, v koutech či stycích různých povrchů a materiálů. Tam, kde se mají montovat elektrické zásuvky, je třeba nejprve provést odpovídající otvory. (Zásuvky se instalují až při montáži desek.) Na ostěních oken a dveří, pod obkladačkami a na místech, kde budou později zavěšeny těžké předměty (např. Umyvadlo), je třeba lepit desky celoplošně nebo zmenšit vzdálenost hrudek lepidla. Při lepení sendvičových desek s minerální vlnou se zas nanáší podél hran a uprostřed pás lepidla určeného na zpevnění minerální vlny.

Pozor!

Zateplování ze strany interiéru se využívá v našich končinách pouze výjimečně a rozhodně by ho měl navrhnout odborník. Při laickém návrhu nebo chybné realizaci (rosný bod je ve zdivu) může totiž v konstrukci kondenzovat voda, což může být příčinou jejího poškození.
Suchá omítka nebo opláštění sádrokartonem je elegantní způsob, jak ze strany interiéru upravit povrch stěn například u rekonstrukci.
Lepení. Stěny můžete upravit jednoduchými sádrokartonovými deskami, ale i sendvičovými deskami, jejichž součástí je i vrstva polystyrenu nebo minerální vlny. Lepí se na upravený podklad, nejčastěji na hrudky lepidla.
Nastudujte si detaily. V nabídce firem naleznete například speciální prvky určené pod parapety.
Při lepení třeba kontrolovat rovinnost povrchu.

Na rovný povrch
(např. beton)
Zubovým hladítkem se nanesou pásy lepidla na okraje a doprostřed desky – při silnějších sádrokartonových a sendvičových deskách stačí ve středu desky jeden pás, při tenčích jsou nutné ve středu dva podélné pásy.

Na mírně nerovný podklad
(např. cihelné zdivo, nerovnosti do 20 mm)
Desky se lepí na hrudky lepidla po okrajích a uprostřed (tloušťka 10 až 20 mm, vzdálenost asi 35 cm ve středu desky, asi 25 cm na okraji). Při silnějších sádrokartonových a sendvičových deskách stačí ve středu desky jeden pás, při tenčích jsou nutné dva středové pásy.

Na velmi nerovný podklad
(např. staré zdivo)
Nejdříve se nalepí na hrudky lepidla pásy desek (šířka asi 100 mm), na ně se pak lepí desky opláštění tenkou vrstvou tmelu. Kromě krajních podkladových pásů stačí při hrubších vrchních sádrokartonových a sendvičových deskách jeden středový pás, na tenčí jsou zapotřebí dva středové pásy.