Jak zatočit s plísní na zdech?

0
11

Pokud se objeví na stěnách našich příbytků, většinou nám naběhnou vrásky na čele. Zatímco plesnivý sýr zapomenut v dvířkách chladničky stačí vyhodit, stěnu nevíme vyměnit za novou. A ať se jakkoli snažíme plíseň smýt, zjevuje se znovu a znovu.

Je to vzorec, který napsala sama příroda. Spóry letící vzduchem + vláha na jakémkoliv podkladu + čas = plesnivý povlak. Roste v hlíně, kterou přihrnujeme kořínky sazenic, přerůstá listím, které zasypalo na podzim les, a líbí se mu i v našich každodenně nošených kožených botách. Posláním plísně je rozebrat na částečky to, co jiné formy života spojily. Stále dokola.

PŘEBYTEK PÁR JE MAGNETEM NA PLÍSEŇ Proč některé stěny a okna plesniví, zatímco jiné jsou vždy v naprostém pořádku? Na vině jsou páry, které se v našich příbytcích srážejí na nejchladnějších místech. Vytvoří mokrý film na spodním lemu okna, nasáknou do dřevěného parapetu či obkladu a provlhčíme nejvrchnější vrstvičku stěny v místech, kde je nejvíce podchlazená. Pak je už jen otázkou času, kdy jejich pokryje našedlý povlak plísně. Nemělo by nás proto překvapovat, že se tak děje hlavně v zimních měsících. I když před sporami nedokážeme zabouchnout vchodové dveře, můžeme cosi udělat s parami, které se v problémových místnostech hromadí. A pokud jsou potřeba větší investice, můžeme udělat opatření, aby se páry nesráželi nebo aby plísně zahynuli dříve, než se stihnou rozrůst. Do každého bytu, domu či pokoje se však hodí odlišné řešení.

ÚSPORY SE musí podřídit ZDRAV.Í Pokud utěsníme dům, abychom snížili náklady na jeho vytápění, musíme udělat i druhou polovinu práce. Vybavit ho vzduchotechnikou, která obmění svěžest vzduchu a zbaví nás nahromaděných pár. Bohužel, stalo se zlozvykem zapomínat na to, že každá úspora má i druhou stranu mince – plísně.

Ať to zní jakkoliv, musíte couvnout nebo investovat dál. Jinak se budete "brodit vodou". Nejlevnějším řešením je krok zpět – navrátit příbytku netěsnost. Na začátek stačí upravit nastavení kování nových oken a oslabit jejich těsnost. Přestože i odstraněním části těsnění. Do koupelny přidat odtahový ventilátor se senzorem vlhkosti a naučit se větrat bez obav, že se nedoplatíte za topení. To vyžene páru ven.

Na půli cesty k řešení jsou elektrické odvlhčovače. Přistavíte ke zdi krabici, zapojíte ji do zásuvky a ona se už postará o to, aby se páry měnily na vodu. Prohání přes své útroby vzduch z místnosti a nechává páru srážet se na chladných žebrech. Teprve ve chvíli, kdy vám přibude povinnost vylévat vodu z nádržky, uvědomíte si, s čím bojujete. Naštěstí, odvlhčovač lze hadičkou připojit k odpadu. Jde o nejspolehlivější řešení do koupelny, která je obložena kachličkami až po strop. Elektrický odvlhčovač je tichý a pracuje pouze tehdy, když vlhkost překročí nastavenou mez. Nemyslete na plastové nádobky s lapačem tabletou – ty se elektrickým odvlhčovačem nevyrovnají.

Úplným řešením těsného příbytku je však vzduchotechnika, která zajišťuje výměnu vzduchu, odvod par a předávání tepla, aby nepřišlo nazmar. To, co se jeví při stavbě nového domku jako řešení, je však nemyslitelné v bytovce či při rekonstrukci starší stavby. Mluvíme o způsobu, který se neobejde bez hadic a vzduchovodů ústících do každé místnosti.

Může vás zajímat