Kromě pestrých trvalek a rozkvetlých keřů patří do okrasných zahrad i stromy. Nejednou se vysazují přímo do záhonů, ale krása mnohých z nich vynikne, pokud stojí samostatně v trávníku. Pozornost budeme věnovat listnatým stromem.
Listnaté solitéry
Listnaté stromy jsou typické korunou na vyšším nebo nižším kmeni. Pro každý druh je charakteristický jiný tvar koruny. Může být sloupovitý, vejčitý, pyramidální, kuželovitý, rozprostřený, kulatý či převislý. Z původních druhů byly vyšlechtěny odrůdy, které se dost odlišují od tohoto přirozeného tvaru. Jsou však velmi zajímavé, proto se využívají ve výsadbě jako dominanty, a to buď samostatně, nebo jako malá skupinka. Odrůdy sloupovitých tvarů mají nejčastěji pojmenování’Fastigiata‘ nebo’Pyramidalis‘. Odrůdu’Fastigiata‘ má například bříza ( Betula verrucosa ), habr obecný ( Carpinus betulus ) či cesmína ostrolistá ( Illex aquifolium ).
Podle čeho vybíráme?
Pokud je dřevina vysazena solitérní, tedy samostatně v trávníku nebo před méně výrazným pozadím, každý si ji hned všimne. Proto výběru solitérních dřevin musíme věnovat zvýšenou pozornost. No vzhled stromu by přesto neměl být při nákupu nejdůležitější. V úvahu bereme nároky na půdu, světlo, ošetřování či citlivost na mráz a přihlížíme zejména na velikost dřeviny. V literatuře se při každém stromě uvádí předpokládaná výška, kterou dosáhne přibližně o patnáct let. Zvolíme si takový strom, kterému dokážeme vytvořit nejvhodnější podmínky a zajistit optimální místo. Největší chyba by byla vysadit do malé zahrady lesního obra jen proto, že nám padne do oka v zahradním centru jako mladá rostlina. Přesto si můžeme vybrat i buk, javor, jasan, akát či jírovec, neboť všechny mají i menší odrůdy.
Domácí druhy
Stejně důležité je vědět, jak vysoká je hladina podzemní vody v naší zahradě a v jakých klimatických podmínkách ji máme. Z domácích druhů jsou na půdu i klima nenáročné například břízy, buky, třešně, habry, javory, jasany či lípy. Do vlhkejšieho prostředí jsou vhodné duby, olše, jilmy a vrby. V neposlední řadě volíme dřeviny i s ohledem na budoucí generace, neboť většina z nich nás určitě přežije.
Výhody a nevýhody
Listnáče dodají zahradě výšku a barvu, ráz i kouzlo a v letním období poskytují i potřebný stín. Přestože v zimě jsou bez listů, což je nevýhoda oproti stálezeleným dřevinám, v tomto období jsou mnohé z nich ozdobné barevnou kůrou nebo plody. Jako další mínus se často uvádí spadané listí, které je třeba likvidovat. Na obhajobu listnatých dřevin třeba říci, že na podzim musíme trávník ošetřit a shrabat i když v zahradě nemáme vysazeny stromy, a trocha pohybu určitě nikomu neuškodí. Za odměnu nás téměř během celého roku budou těšit krásou svých listů, které nemusí mít jen zelenou barvu, ale mohou být i žluté, červené, purpurové či panašované.